Amazonie volá o pomoc. Do řešení klimatické změny se musí zapojit všechny státy, říká expert na environmentální politiku
Stovky klimatických aktivistů míří na kolech do brazilského Belému, kde se uskuteční největší světová konference o klimatu. A to přímo v srdci amazonského pralesa. Celosvětové setkání států OSN pro Generaci20 komentuje zástupce českého velvyslanectví v keňském Nairobi Michal Novotný. Konference se zároveň koná v době, kdy se právě deštný prales ocitá na hraně ekologického kolapsu a většina států stále neplní své závazky vůči ochraně klimatu. Podle Novotného mohou mít i menší pokroky smysl, pokud povedou k reálnému naplňování ekologických cílů.
Co by byl podle vás úspěch 30. ročníku Konference smluvních stran OSN?
V současnosti se většina úsilí soustředí na udržení již uzavřených mezinárodních dohod. Z mého pohledu lze tedy za úspěch považovat i menší pokroky a hlavně shodu na naplňování výstupů z první Globální bilance Pařížské smlouvy, která vyhodnocuje progres států v plnění cílů Pařížské dohody o ochraně klimatu (smlouva byla přijata v roce 2015, a jejím hlavním cílem je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C, pozn. red.).
Bude mít na konferenci Česká republika svého zástupce?
Naše delegace je přítomna každý rok, garantem je Ministerstvo životního prostředí, které delegaci vytváří. Většinou je součástí výpravy i Ministerstvo zahraničí. Zvykem je také účast ministra životního prostředí a premiéra, nicméně jelikož momentálně probíhají vyjednávání o složení nové vlády, je tato účast nejistá.
Jaké priority bude tedy česká delegace prosazovat?
Česká republika na těchto setkáních vyjednává jako součást Evropské unie, která vystupuje jménem všech 27 členských států. České priority v rámci EU jsou v tématech migrace, opatření ke zmírnění změny klimatu, a financí.
Otázka klimatu není příliš populární
Účast na konferenci potvrdila zatím jen čtvrtina ze 190 zemí, které podepsaly úmluvu OSN o změně klimatu. Hlavním důvodem jsou vysoké náklady na ubytování. Jak velký problém neúčast některých států může být?
Není pravděpodobné, že by se na tomto základě nemohla zapojit podstatná část zemí. Vysoké ceny ubytování jsou problémem na všech konferencích tohoto typu, debatuje se o tom každý rok. Na technické úrovni však existují mechanismy pro finanční podporu. Přítomnost vysokých představitelů je spíš politickou otázkou, v současné době není otázka klimatu příliš populární. Proto je tedy možné očekávat menší účast, ale důvodem není cena ubytování.
Organizace spojených národů apelovala na organizátory konference, aby finančně podpořili pobyt delegací z chudších zemí. Jak by měla taková pomoc vypadat?
V rámci OSN existují nástroje pro podporu výprav z rozvojových zemí. V nějakém rozsahu bude fungovat i na COP30 (zkratka COP znamená konference států, které podepsaly úmluvu OSN o změně klimatu z roku 1992, číslovka 30 to, že se jedná o třicáté zasedání, pozn. red.). Jedná se o podporu na náklady na dopravu a diety, tedy obnos na den, sloužící na jídlo a další výdaje. Vzhledem k tomu, že členské státy nyní snižují své příspěvky vůči OSN, je otázkou, v jaké výši bude tato podpora vůbec poskytnuta.
Je vůbec férové po Brazílii chtít, aby chránila lesy, když její zemědělská produkce patří k největším na světě?
Co znamená férové, je jedním ze základních sporů summitů o životním prostředí. Rozvinuté státy mají historicky největší podíl na emisích skleníkových plynů, disponují také zdroji pro realizaci příslušných opatření. Nicméně tato opatření je potřeba uvádět do praxe všude na světě. Klimatická změna je silně globální problém, do jehož řešení se musí zapojit všechny státy. Rozvojové země na to dostávají finanční prostředky. Objem těchto peněz je dalším sporným bodem summitu.
Jak velký dopad by mělo úplné zhroucení amazonského ekosystému na globální klima?
Jeho případný zánik je jedním z klíčových bodů zlomu pro životní prostředí. Amazonský prales v současnosti pohlcuje cca 340 milionů tun oxidu uhličitého ročně. Širší region Amazonie a přilehlé oblasti jsou ale již nyní naopak zdrojem emisí. Další pokračování tohoto odlesňování by znamenalo rychlejší vypouštění skleníkových plynů a akceleraci klimatické změny, což je zesílení a zrychlení procesů, které už dnes probíhají, třeba sucho nebo záplavy. A nesmíme zapomínat ani na narušení globálního vodního cyklu s dopady až na evropském kontinentu.
Jak se daří prosazovat obnovitelné zdroje energie v Česku?
Zavádění udržitelných čistých zdrojů v ČR je jednoznačně politickou otázkou. Z okolních zemí nebo z Číny vidíme, že řešení existují, jsou dostupná a jejich rozsáhlé zavádění je možné. Největší překážkou je jednoznačně absence politické vůle.
Infobox: Michal Novotný je diplomat a zástupce orgánů OSN pro otázky životního prostředí (UNEP) pracující na velvyslanectví ČR v Keni.
Hlavními tématy summitu jsou mimo jiné opatření na přizpůsobení se změnám klimatu, financování spravedlivé ekonomické transformace od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům a ochrana pralesů a oceánů.
Emise skleníkových plynů znamená vypouštění plynů do atmosféry, které přispívají k globálnímu oteplování. Patří do nich zejména oxid uhličitý, metan a oxid dusný.
