Zakladatel webu Romea.cz: Snažíme se lživé zprávy o Romech hlídat, je to ale čím dál těžší
Romea.cz funguje také jako takzvaný watchdog, tedy médium, které hlídá, aby se nepsalo o Romech lživě. Bylo to tak od samého počátku?
Částečně ano, jen se tomu tak ještě neříkalo. Pořádně to děláme v podstatě od roku 2009. Souvisí to s rozvojem internetových médií Jedním z těch prvních byly například Parlamentní listy. Ty našly svojí čtenářskou skupinu hlavně na přelomu let 2010 a 2011. Právě oni přišli v roce 2011 se lživou kauzou, kdy tvrdili, že v Ústí nad Labem vznikla Evropská romská strana a že její vlastní pokladník všechny peníze z členských příspěvků ukradl. To byl úplný nesmysl.
Jak na to tehdy reagovala další média?
Tento článek se dostal i na titulní strany seriozního tisku. Jenže Česká republika není velká a nám v Romee bylo jasné, že jde o výmysl. Během jednoho dne jsme to byli schopni doložit a informovali jsme o tom noviny, které se omluvily. Dnes už je situace s weby, které vypouští takzvané hoaxy, samozřejmě úplně jinde.
Jak tedy dnes podobné smyšlené články o Romech „očišt´ujete“?
Když někdo napíše lživý článek a neuvádí u něj zdroje, ze kterých čerpal, je to problém. Navíc žijeme v době, kdy na seriózní média tlačí i politici, jako třeba prezident Zeman a jeho útoky na Českou televizi, nebo to, jak zmiňované Parlamentní listy adoruje. My si zakládáme na tom, že píšeme na základě faktů.
Pozitivnější zprávy
Proč jste se Romeu rozhodl založit?
Už dříve jsem s kolegyní Jarmilou Blážovou a dalšími pracoval v organizaci Dženo, která se Romům mediálně věnovala. Měli jsme ale pocit, že to chceme dělat jinak a tak jsme na konci roku 2002 založili vlastní organizac s cílem zaměřit se hlavně na mediální oblast týkající se Romů. Začali jsme vydávat měsíčník Romano voďi, ale ten nestačil pokrývat aktuální události. Proto vznikl web Romea.cz. V dalším roce jsme začali natáčet i videa, většinou rozhovory, což bylo v tu dobu poměrně revoluční. Vždyt´ tehdy neexistoval ani YouTube.
Takže primární cíl byl vytvořit mediální obsah týkající se Romů?
Ano. Mít časopis, zpravodajský web a videa s různým obsahem. A zároveň se snažit prosadit do dalších médií. Články i témata. Novináři si pak chtějí třeba náměty prosadit po svém, chceme tedy spíš být těmi, kdo jim poskytne nějakou podporu. Ostatní média se nevěnují této oblasti běžně a tak jim mohou chybět právě témata nebo kontakty.
Jaká témata myslíte konkrétně?
Třeba ty pozitivnější. Často se objeví i rozhovor s úspěšným Romem, ale není v něm řečeno, že je to Rom. V nedávné době se v médiích objevil rozhovor s Ondřejem Horváthem, který pracoval jako humanitární pracovník pro Lékaře bez hranic, ale nezaznělo, že je Romem. Zatímco když jde o téma negativní, vždy tam romská národnost zazní.
A jaké reakce tedy máte od čtenářů na to, čím se zabýváte?
S naším tématem jsme u lidí těžko populární. Plyne to i z názorů a předsudků lidí. Stále až 75 % lidí by prostě nechtělo žít vedle Roma.
Změna je nevyhnutelná
Je problém pro Romeu sehnat spolupracovníky?
Chceme, aby náš obsah tvořili hlavně Romové a proto děláme i kurzy, kde si je vlastně cvičíme k tomu, aby uměli psát pro nás i pro jiná média. A děláme i takové projekty, aby Romové uměli mluvit do médií – ti, kteří něco v dané oblasti dokázali.
Je o tyto kurzy zájem?
Docela ano, loni proběhl kurz pro deset lidí, dokončilo jich to sedm, letos bychom to chtěli podobně, takže ve výsledku by mohlo být 14 lidí, kteří by se zaměřovali na psaní, ale i na tvorbu videí.
Myslíte si, že za dobu, po niž se problematice Romů věnujete, se vnímání vůči nim nějak mění?
Reakce a názory veřejnosti souvisí s tím, jak se o nich píše. V roce 2010 se psalo negativně, ale se zmíněným případem pokladníka si začala alespoň média dávat pozor, aby si zdroje informací hlídaly. A například mezi roky 2015 a 2016 Romové z médií zmizeli, protože přišla uprchlická krize a pozornost se upnula na ni. Ale to se nedá srovnávat, situace je úplně jiná, proměna médií a vzestup sociálních sítí udělala hodně. Dnes je ale samozřejmě záplava nepravdivých informací mnohem větší. Nejsme na to ale naštěstí sami, watchdogovou práci dělá třeba i organizace HateFreeCulture, web manipulatori.cz a další. Máme s kým spolupracovat.
Myslíte, že se situace Romů v Česku změní?
To je nevyhnutelné. Vždyt´ se svět mění, nejsme už uzavřená země, která nemá kontakt s ostatním světem. Lidé ví, jak to vypadá venku, chtějí cestovat, všichni jsou díky technologiím propojeni. A z hlediska Romů, dávno přece neplatí, že jsou nevzdělaní a žijí někde v rozpadlém baráku. Spousta Romů má vystudovanou střední školu nebo i vysokou, takových je čím dál více. Takže se to změní určitě, jen to bude ještě chvíli trvat.
