Výdaje rostou. Ekonomové poukazují na potřebu více investovat
Hosté nedělního pořadu Otázky Václava Moravce diskutovali 12. října o zadlužení České republiky, státním rozpočtu a veřejných financích. Bývalý premiér Jiří Rusnok a ekonom Jan Švejnar upozornili na rizika výdajů připravovaného státního rozpočtu a zdůraznili význam investic do rozvoje ekonomiky.
Debata s odborníky o stavu veřejných financí se opírala o aktuální statistiky. Podle dat Eurostatu činil vládní dluh České republiky ve druhém čtvrtletí letošního roku 3,5 bilionu korun. To představuje meziroční nárůst o 306 miliard korun. Mezi zeměmi Evropské unie patří Česká republika k méně zadluženým, zatímco nejvíce zatížené je Řecko a naopak nejméně Bulharsko.
Jan Švejnar uvedl, že cílem státu je podporovat ekonomický růst. Ten umožní zvyšovat životní úroveň a snižovat schodek rozpočtu. „Prioritou by měly být investice do rozvoje, například do dopravní sítě. Pro zemi našeho typu by moderní dopravní infrastruktura, jako jsou dálnice a železnice, usnadnila řešit problémy s regionální politikou a zaměstnaností,“ dodal Švejnar. Lepší propojení regionů by umožnilo efektivněji přesouvat pracovní sílu a podporovat tak ekonomické aktivity mimo velká města. Podle údajů zmíněného Eurostatu má Česká republika státní dluh ve výši 43,4 % HDP, což stále umožňuje realizovat projekty na zlepšení dopravního systému.
Bývalý guvernér České národní banky a ekonom Jiří Rusnok upozornil, že návrhy vznikající vládní koalice obsahují výdaje v řádu desítek miliard korun a ohrožují dlouhodobou stabilitu státních financí. „Plánované navýšení důchodů a zrušení změn v penzijním systému jsou nespravedlivé vůči budoucím generacím a zároveň zvýší zátěž veřejného rozpočtu,“ uvedl Rusnok.
Česká daňová soustava je odborníky hodnocena jako neefektivní a neférová, což se podle Rusnoka projevilo ve volbách. „Mnoho lidí se domnívá, že s nimi není zacházeno stejně spravedlivě jako s jinými,“ zmínil. Navrhované změny, například snížení daně z příjmu právnických osob, podle Rusnoka neznamenají reálný přínos pro ekonomiku, ale zároveň nepředstavují výrazné riziko pro hospodaření státu.
Česká ekonomika je například oproti Polsku menší a otevřenější. Státní investice tak méně ovlivňují oživení domácí ekonomiky. Naše země je navíc silně závislá na zahraničních trzích. „Dluhy ve veřejných investicích lze postupně napravit nebo doplnit bez většího rizika například pomocí zmíněného rozvoje dopravní infrastruktury. poznamenal Rusnok. Podle něj by i výstavba dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany mohla být strategickou investicí do budoucna.
