Nový nadační fond bude předávat odkaz Arnošta Lustiga dalším generacím
Nadační fond Arnošta Lustiga (NFAL) byl založen sourozenci Evou a Josefem Lustigovými v srpnu 2020. Potomci českého spisovatele chtějí prostřednictvím fondu šířit autorovo dílo. „Arnoštův odkaz je aktuální, protože jeho umění oslovuje společnost v Česku i v zahraničí. Je radost s tímto královstvím pracovat a posouvat do neznámých krajů,“ řekla Eva Lustigová v rozhovoru pro web Duha. NFAL se v současné době rozjíždí, a proto pořádá setkání takzvaných fokusových skupin, jejichž cílem je prozkoumat postoje, názory a mínění veřejnosti. Účastní se jich studenti, pedagogové, spisovatelé, novináři i zástupci různých nadací za účelem rozhovoru o žádoucím dopadu, jaký by fond měl nebo mohl mít.
Fokusové skupiny pomáhají určit strategii
„Jedná se o umělecko-vzdělávací organizaci, která je založena na vzájemně se prolínajících čtyř pilířích: literárním odkazu, filmovém odkazu, vzdělávání a rozvíjení tvůrčího talentu. NFAL bude působit nejen v ČR, ale i v zahraničí prostřednictvím spolupráce s místními organizacemi a školami,“ říká moderátorka diskuzí Jana Ter-Akopow Čemusová. Ta pokládá účastníkům tři jednoduché otázky: Proč by měl NFAL fungovat? Jak? A Kdo by měl být ambasadorem? Zatím proběhly čtyři debaty, z toho dvě v on-line prostředí, které přinášejí organizaci různé úhly pohledů. NFAL navíc prostřednictvím těchto skupin hledá do budoucna i nové stážisty, kteří by pomohli s přípravou případových studií rasové nebo etnické diskriminace, fundraisingem, PR nebo redakční činností.
Během samotných setkání představuje Čemusová organizaci a její cíl, následně rozdělí zúčastněné do tří menších skupin, aby měl každý šanci vyjádřit svůj názor. Každá skupina má svou faciliátorku (odbornici na vedení diskuse, pozn. red.), která do diskuze nezasahuje, pouze ji sleduje. Čtvrtá fokusová skupina se sešla příhodně ve středu 27. ledna, tedy v Mezinárodní den památky holocaustu. Do debaty se zapojili studenti Vyšší odborné školy publicistiky a Gymnázia Jana Nerudy. Účastníci navrhovali umělecké ztvárnění tématu holocaustu nebo spolupráci s Památníkem ticha v Bubnech. Celou diskuzi graficky zaznamenávala koučka a faciliátorka Klára Keharová.
Je potřeba vzdělávat nejen studenty, ale i rodiče
Jednou z debatujících byla i absolventka Vyšší odborné školy publicistiky Nikola Mrázková (23). Přihlásila se proto, že téma druhé světové války ji oslovilo už na střední škole a dokonce i svou absolventskou práci psala na téma Totální nasazení ve druhé světové válce. „Činnost organizací jako je Nadační fond Arnošta Lustiga je z mého pohledu důležitá, protože udržuje významné historické události v živé paměti široké veřejnosti,“ říká Mrázková. Její největší obavou je, že hrůzy druhé světové války zapadnou v návalu nových událostí, například v důsledku celosvětové pandemie covidu-19. „Snadno se může stát, že lidé začnou historická fakta zlehčovat nebo zkreslovat a dojde ke vzniku dezinformací či stále oblíbenějších konspiračních teorií,“ vysvětluje své obavy absolventka VOŠP a bývalá redaktorka Generace 20 Mrázková. Dodává, že řešením není pouze vzdělávání studentů, ale i jejich rodičů. „Pokud budeme pořádat ve školách přednášky pro žáky, jejichž rodiče nebudou mít o historii zájem a sami nebudou vědět, v jakých letech se druhá světová válka odehrávala, nemohou pak zájem svých dětí podpořit a ten pak upadá,“ říká Mrázková.
