Mladé lidi politika nezajímá, mohli by ji tu jednou dělat i roboti, říká člen pirátů Zábranský
Členem Pirátské strany jste od svých 18 let. Zajímal jste se o politiku už předtím?
Pořádně jsem začal až tři měsíce po svých osmnáctinách. Spousta věcí, které se v české politice dějí, mi vadí, tak jsem se rozhodl přidat k Pirátské straně. Přijde mi, že být straníkem, považuje dost lidí za něco hrozného. Já si zas myslím, že jediný způsob, jak se dá politika změnit je, že se v ní ostatní budou angažovat.
Co konkrétně byste na politice chtěl změnit?
Způsob, jakým se děje. Myslím si, že tu máme úplně šílenou politickou kulturu a čeští politici nejsou za své činy dostatečně odpovědní. Například když se v Rakousku nebo Německu objeví skandál z minulosti na nějakého významného politického představitele, tak většinou odstoupí. Kdyby to neudělal, poškodí svou stranu. U nás jsou politici úplně splachovací. Třeba teď nedávno se provalilo, že ministr vnitra Milan Chovanec měl opsat úvod své bakalářské práce. Pochybuji, že se s tím bude něco dělat. Také jsem slyšel spoustu lidí říkat, že podle nich ministr financí Andrej Babiš krade, že podváděl a Čapí hnízdo přepsal na své děti, aby získal padesáti milionovou dotaci od Evropské unie. Ti, kteří ho kritizují, ale současně tvrdí, že jim to nevadí, protože ty podvody na rozdíl od jiných dělá Babiš transparentně. To jen potvrzuje fakt, že český národ je od politiků zvyklý úplně na všechno.
Myslíte si, že skandály jako tyto, ovlivňují zájem o politiku ze strany mladých lidí?
Nepochybně. Když stále dokola čtou o kauzách tohoto typu, řeknou si, že snažit se s tím něco udělat, je marné. Řekl bych, že to má vliv i na zájem žen političek, kterých je v současné době docela málo. Možná mají pocit, že politika je špína a nemají takovou ochotu se v ní hrabat. Ne tolik jako muži.
Raději volí ženy
Jsou podle vás ženy v politice stejně schopné jako muži?
Určitě. Není důvod si myslet, že by žena byla horší nebo lepší než muž. V některých stranách ženám bohužel nefandí, my se je snažíme podporovat, ale ony většinou ani kandidovat nechtějí, rozhodně ne na předních pozicích. Třeba já, když vím, že je nějaká žena schopná, tak raději volím ji než muže, protože mám rád, když je v politice pohlavní diverzita. Na druhou stranu mi přijdou úplně nesmyslné možné povinné kvóty. Hlavně v případě malých stran. Jejich členové by pak museli chodit a nabízet ženám, aby se k nim přidaly a kandidovaly za ně, protože jich uvnitř mají málo.
Jakými tématy cílili piráti na mladé voliče?
Například svobodou. Mladí lidé jsou obecně takoví rebelové. Nechtějí být omezovaní v tom, co dělají. At´ je to například svoboda cestování či možnost říct svůj vlastní názor, je to pro ně hodně důležité. Aktuální jsou pro mladé i digitální práva – možnost sdílení, neomezené surfování či sledování videí na internetu. Doufám, že i životní prostředí, myslím si, že to tak je. Snad nežiji jen v nějaké bublině.
Pirátská strana ale v krajských volbách nedopadla příliš dobře, kde je podle vás příčina?
Krajské volby nejsou moc populární, mezi mladými lidmi už vůbec ne. Nevidí tam ta svá důležitá témata. Kraje jim nepřijdou tak zajímavé, protože jsou spíš o tom, kde postavit silnice a zajistit školy, než o celospolečenských tématech. Věřím, že i když spousta našich voličů ke krajským volbám nešla, budou nás volit za rok ve volbách do poslanecké sněmovny.
V letošních krajských volbách se objevila spousta protiislámských kandidátů, kteří se ještě loni o politiku nezajímali. Narážím mimo jiné například na Dominiku Myslivcovou, která kandidovala za ostravský Úsvit. Co si o náhlých politických ambicích těchto lidí myslíte?
V krajských volbách byla islamizace v podstatě hlavním tématem. Přitom u nás ten problém téměř neexistuje. Proto mi přijde trochu vtipné, že je tolik lidí, jako je například Myslivcová, kteří proti tomu najednou bojují. V tomto případě hraje roli strach před neznámem a před tím, že se jejich pohodový život, který do teď žili, změní. Tento strach je nepodložený, ale do určité míry ho dokážu pochopit. I když si myslím, že brzy opadne. Takže to, co bylo letos žhavé téma, už příště zajímavé nebude.
Společnost žádá extrém
Představte si, že máte tu pravomoc. Jak byste uprchlickou krizi řešil vy?
Popravdě, nevím. Rozhodně bych se nerad uchyloval k extrémním řešením, po kterých někteří lidé volají. Tvrdí, že by bylo nejlepší potápět lodě s prchajícími lidmi nebo je jednoduše poslat zpět do válečné země. Mrzí mě, že dnešní společnost neuznává práva lidských bytostí tolik, jak by měla. Ve finále nadávají na Evropskou unii, že s tím nic nedělá. Ale ona toho tolik dělat nemůže, když nemá dostatečnou pravomoc.
Existuje v České republice jiný problém, který si podle vás zaslouží pozornost politiků, ale příliš ji nemá?
Automatizace pracovních míst. Je to celosvětový problém, jelikož jde technologický výkon stále dopředu a čím dál tím rychleji. Dnes je zhruba 40 % míst ohroženo tím, že za dvacet let už nebudou existovat. Takto náchylná je například práce skladníků, kterých máme v České republice kvůli sídlům zahraničních firem opravdu vysoký počet.
S technologickým postupem se objevují i první roboti. Myslíte, že by jednou mohli být dobrými politiky?
Řekl bych, že dospějeme k té době, kdy roboti budou tak dokonalí, že budou moci dělat dokonce i politiku. Ale nemyslím si, že to bude nějak brzo a taky se toho zatím příliš nehrozím.
S rozvojem technologií souvisí i možnost hlasovat ve volbách přes internet, jak to už umožňuje například Estonsko. Jsou podle vás takové volby dobře zabezpečené třeba před hackery?
Připadají mi dost riskantní, protože by mohlo dojít k jejich zneužití a následnému zvolení jiné vlády, než lidé skutečně chtěli. Navíc jsem ještě neslyšel o žádném počítačovém volebním systému, který by byl neprůstřelný natolik, že by nešel „hacknout“. Přesto, že jsem členem strany podporující internet, a domnívám se, že by se tímto způsobem zvedla volební účast, tak si myslím, že to ten správný způsob hlasováni není.
