Ministerstvo sportu by pomohlo koordinaci, říká Národní sportovní agentura. Politolog nesouhlasí
Zřízení samostatného ministerstva sportu se v České republice znovu stává tématem diskuze. Národní sportovní agentura (NSA) tvrdí, že by pozice ministra pro sport, prevenci a zdraví mohla zefektivnit spolupráci mezi státem, školami a obcemi. Politolog Jan Kysela však upozorňuje, že nový resort by znamenal složité legislativní změny a zvýšení byrokracie.
O ministerstvu sportu se v Česku mluví už několik let, nikdy se ale nepodařilo dotáhnout myšlenku do konce. Sport dnes zastřešuje Národní sportovní agentura, která vznikla v roce 2020 a převzala od ministerstva školství většinu agendy spojené s financováním sportu. S myšlenkou vytvořit funkci ministra, který by měl sport přímo ve své gesci, přišli letos v říjnu Motoristé.
Podle zástupců agentury by nová funkce mohla přinést lepší koordinaci mezi jednotlivými oblastmi. Od podpory vrcholových sportovců až po rozvoj sportu na školách. „Sport zasahuje do mnoha sfér společnosti. Právě proto by pozice ministra mohla pomoci sladit prevenci, školní tělesnou výchovu i výstavbu sportovišt´ v obcích,“ říká tisková mluvčí NSA Alena Panovská.
Agentura spravuje sport pod premiérem
Současnou hlavní instituci, která zastřešuje český sport, představuje Národní sportovní agentura. „NSA je nejvyšším státním úřadem, v jehož gesci je dotační podpora sportu i řešení koncepčních záležitostí sportovních institucí, ale třeba i mezinárodní spolupráce,“ vysvětluje Panovská. Úřad spadá pod premiéra a zastřešuje mimo jiné Antidopingový výbor nebo Národní rozhodčí soud pro sport.
Sportovní svazy přitom zůstávají autonomními organizacemi, které mohou při splnění stanovených podmínek čerpat finanční podporu ze státního rozpočtu. Na rozdíl od ministerstva však v čele agentury nestojí člen vlády. „Rozsah agendy i svěřených úkolů je srovnatelný s rezortními ministerstvy, ale v čele úřadu není ministr, který by měl přímý vliv na vládní rozhodování,“ doplňuje Panovská.
Inspiraci vidí v zahraničí. Například v Polsku, kde stát prostřednictvím evropských fondů výrazně investoval do sportovišt´, nebo ve Francii, kde je sport propojený se školním systémem a má i vlastního ministra pro olympijské hry.
Politolog zpochybňuje nutnost změny
Podle Jana Kysely z Univerzity Karlovy by zřízení ministerstva nebylo jednoduché. „Záleží na tom, co se míní resortem ministra pro sport,“ vysvětluje. Pokud by se jednalo o ministra bez portfeje, jaké Česko už v minulosti mělo, šlo by o poměrně jednoduché řešení. V případě plnohodnotného ministerstva by však bylo nutné měnit kompetenční zákon i další právní předpisy.
„Kdyby mělo vzniknout ministerstvo, byla by zřejmě NSA jeho základem a k tomu by se možná převedli nějací zaměstnanci ministerstva školství,“ říká Kysela. Dále vysvětluje, že takový krok by přinesl spíš organizační komplikace než reálné zlepšení. „Nevím, proč by neměla stačit Národní sportovní agentura. Záleží na tom, čeho se chce docílit,“ doplňuje.
Podle něj by i ministr bez portfeje měl jen omezený vliv. „Získal by sice hlas ve vládě, ale prakticky by šlo jen o vydělení zvláštního hlasu pro sport,“ uzavírá.
Panovská naopak zdůrazňuje, že by nový resort mohl řešit dlouhodobé legislativní nedostatky. „Samostatný a jistě potřebný úkol pro zástupce sportu na vládní úrovni může být i vznik zákona o sportu, který v naší legislativě chybí,“ dodává.
