Clo jako nástroj ochrany i politického boje. Češi mohou doplácet na světové spory
Boty, telefony nebo třeba elektronika ze zámoří se možná brzy prodraží. Americký prezident Donald Trump se totiž rozhodl pro výrazné zvýšení dovozního cla. Zatím úpravu odložil o tři měsíce. Dražší zboží a napjatější mezinárodní vztahy se ale mohou dotknout i tuzemských obchodů a peněženek zákazníků.
Když si dvaadvacetiletý živnostník Jan Karas objednal loni v říjnu z amerického e-shopu limitovanou edici tenisek, netušil, že kromě poštovného zaplatí ještě clo. „Nakonec mě vyšly skoro o tisícovku dráž, než jsem čekal. Nevěděl jsem, že se na to vztahuje nějaký poplatek,“ říká Karas.
Clo je v podstatě daň, kterou musí dovozce zaplatit za to, že může zboží přivézt do země. Pokud nezlevní sám vývozce, náklady se většinou promítnou do ceny pro zákazníka. „Clo dává smysl jen v případě, kdy zahraniční firmy prodávají zboží za výrazně nižší ceny, protože je jejich stát nějak podporuje. Pak je to vůči domácím výrobcům nefér,“ vysvětluje Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Jednou chrání, podruhé mohou škodi
Cla se ale v praxi často používají i z jiných důvodů než kvůli neférové konkurenci. Slouží třeba k ochraně domácí výroby, jako zdroj peněz do státního rozpočtu nebo jako nástroj politické strategie. Právě kvůli tomu je podle Marka Kotena, místopředsedy organizace Republicans Overseas, nasazuje i Donald Trump. „Využívá cla k obchodním a politickým vyjednáváním a zatím se zdá, že mu to vychází. Navíc v nich hraje roli i určitý nacionalismus. Chce přimět americký průmysl, aby se vrátil zpátky do Spojených států, a zároveň ukázat světovým firmám, že se jim vyplatí vyrábět právě tam,“ řekl Koten pro web Forum24.
Podle Vejmělka jsou ale cla z dlouhodobého hlediska spíše překážkou. „Ekonomové už od konce 18. století vědí, že k prosperitě vede volný zahraniční obchod. Ochranářská opatření přinášejí vyšší inflaci a nižší hospodářský růst,“ doplňuje.
Výše cla záleží na tom, odkud zboží přichází, o jaký typ se jedná a v jakém množství. V Česku ho vybírá Celní správa, která kontroluje, jestli jsou poplatky správně vypočítané a zaplacené. A i když se může zdát, že cla se týkají hlavně obchodů mezi velmocemi, jako jsou USA a Čína, dopad mají právě i na Česko. „Zvýší cel by mohlo mít dopad na neochotu investovat do nových projektů,“ přemítá na youtubovém kanálu Patria Finance její hlavní ekonom Jan Bureš.
Trump zatřese světovým obchodem
Například Trumpovo chystané zvýšení cel na dovoz z Evropské unie ve výši dvaceti procent nemusí mít přímý dopad na české exportéry, ale nepřímý už ano. „České firmy často vyrábějí součástky a polotovary, které se vyvážejí do Německa a teprve odtamtud do USA. Pokud kvůli clům poklesne export z Evropy, zpomalí se i výroba v Česku,“ popisuje Vejmělek. Nejvíce by to mohlo postihnout automobilový průmysl, který je pro tuzemskou ekonomiku zásadní.
Varování už zaznělo také od zástupců České národní banky, konkrétně na blogu od jejích ekonomů Luboše Komárka a Martina Motla: „Zavedení cel může vést k omezení výroby, ztrátám pracovních míst a narušení mezinárodních dodavatelských řetězců.“ To všechno se může nakonec promítnout i do českého trhu – at´ už vyššími cenami, nebo horší dostupností některých produktů. Pokud se například kvůli clům zkomplikují nebo prodraží dodávky elektroniky, oblečení nebo náhradních dílů do aut, obchodníci budou muset hledat jiná řešení.
