Země má na pár týdnů svůj druhý Měsíc. Jen okem ale vidět není
Koncem září se na oběžnou dráhu Země připojil druhý měsíc. Získal název 2024 PT5, velikostí se podobá menšímu autobusu, ale pouhým okem ho na obloze zahlédnout nejde. Na planetu Zemi by neměl mít žádný vliv a zhruba za deset týdnů zase zmizí dále do vesmíru.
Na Ondřejovské hvězdárně v nedělních odpoledních hodinách panuje klid a není tu téměř ani živáčka. Výjimkou je návštěvník, který se představuje jako Josef, a s napětím sleduje oblohu. O jevu, kdy Měsíc získala nového souseda, ví. „Slyšel jsem, že kolem Země obíhá druhý měsíc. Mám trochu obavy, jestli takové těleso nemůže ovlivnit třeba satelity,“ svěřuje se. Tomáš Henych, astrofyzik ze zmíněného Ondřejovského ústavu ale situaci objasňuje: „Mini měsíc, jinak také planetka 2024 PT5, proletí poměrně daleko od Země, takže nebude mít žádný vliv na satelity a díky své hmotnosti nemůže, na rozdíl od Měsíce, ovlivnit například ani příliv a odliv.“
Tento mini měsíc, jak ho astrologové nazvali díky jeho chvilkovému pohybu na oběžné dráze kolem naší planety, má pouhých jedenáct metrů v průměru. Člověk, který by měl zájem toto unikátní vesmírné těleso spatřit, musí použít speciální dalekohled.
Planetka na proměnlivé dráze
„Takzvané blízkozemní planetky, jako je tato, se do Sluneční soustavy dostávají po srážkách větších planetek, které pocházejí z oblasti mezi Jupiterem a Marsem,“ vysvětluje vznik mini měsíce Tomáš Henych. Tyto vesmírné objekty putují Sluneční soustavou, dokud se neocitnou poblíž větší planety, Slunce nebo nejsou vymrštěny mimo naši soustavu.
Mini měsíc také neobíhá kolem Země jako náš přirozený Měsíc, jeho vzdálenost se časem mění. Nejblíže Zemi bude 9. ledna 2025, kdy se přiblíží ve vzdálenosti 1,8 milionů kilometrů. Dráha planetky je ovlivněna gravitačními silami, ale také takzvaným Jarkovského jevem, kdy se planetka otáčí, její povrch se zahřívá a vyzařuje teplo s určitým zpožděním, což má vliv na její pohyb.
Pravděpodobnost kolize je mizivá
I když 2024 PT5 prolétne relativně blízko Země, nepředstavuje podle expertů žádné riziko. Pravděpodobnost, že by mini měsíc vstoupil do zemské atmosféry, je téměř nulová. Kdyby přece jen – ve velmi nepravděpodobném scénáři – narazil do Země, způsobil by ohnivý meteor, podobný třeba tomu, který v roce 2013 dopadl v ruském Čaljabinsku. Výsledek by tedy byl silný meteorický jev, zvaný superbolid a sprška malých úlomků by na zemi mohla způsobit škody.
Teoreticky je také popsáno několik způsobů, jak se případně vyhnout srážce s vesmírným tělesem. Prakticky byl vyzkoušený zatím pouze jeden, v roce 2022. Šlo o metodu takzvaného kinetického impaktu, kdy byla proti planetce Dimorphos vyslána meziplanetární sonda, narazila do ní a úspěšně změnila její rychlost a dráhu.