Z poločasové návštěvy sudích trpí všichni – kromě Křetínského
Jen těžko lze chápat, proč se obvykle klidně a rozvážně působící Daniel Křetínský o poločasové pauze vydal k rozhodčím. Jednak to dle předpisů nesmí, zároveň ani neměl pořádný důvod. Hlavní rozhodčí ve spolupráci s asistenty sice chybně neuznal jeden gól jeho týmu, i tak ale Letenští vedli 2:1 a výkon Brna nenasvědčoval žádnému obratu po výměně stran. Sparta měla vývoj pod kontrolou a Křetínský jednoduše vybouchl v zápase, ve kterém to neměl zapotřebí. Tím dostal svůj klub pod tlak médií i veřejnosti.
Samotný Křetínský z celé situace nakonec vyšel nejlépe ze všech. Pokuta ve výši 50 tisíc korun plus 220 tisíc pro Spartu je úsměvná, paradoxně je to ale nejvyšší možný trest pro fyzickou osobu za takový přečin. Dalo by se říct, že výše sankcí disciplinární komise jednoho z nejbohatších Čechů vybízejí, aby si za rozhodčími zašel, kdy se mu zachce. Desetitisícové pokuty totiž rozhodně nejsou něčím, co by Křetínského reálně děsilo. To kdyby byla sazba kupříkladu ve formě odečtu bodů, návštěva rozhodčích by ho ani nenapadla.
Křetínský nepřešlápnul poprvé
Jeden z nejbohatších Čechů současnosti návštěvou sudích poškodil jméno celé české ligy již podruhé. Poprvé když v září 2012 obvinil Viktorii Plzeň z manipulace zápasu proti Jablonci (2:1). Tehdejšímu šéfovi Fotbalové asociace České republiky Miroslavu Peltovi ale nepředložil žádný důkaz. Kauze se posléze začalo říkat Křetínského kabela, jelikož jeho taška, kterou si nesl na setkání s Peltou, sice budila zdání třaskavého obsahu, ale zjevně byla plná všeho, jen ne důkazů. Jediným výsledkem Křetínského akce bylo, že naštval lidi a udělal populárnímu českému sportu obrovskou negativní reklamu.
Stejné dopady visí ve vzduchu i nyní. Křetínský vybouchl paradoxně zrovna ve 25. kole, v němž na domácí zápasy Slavie a Sparty přišlo v součtu 33 454 fanoušků, což je nejvíce od sezóny 1980/81. Vyrovnaný boj o první místo je zjevně bavil. Na stadion přilákal i ty, kteří fotbal obvykle sledovali jen v televizi. Jenže co si řeknou nyní? Dost možná: „Proč bych tam chodil a utrácel peníze, když to má Křetínský zařízené.“ A je úplně jedno, že to nemusí být pravda. Fanoušek, jenž fotbal nesleduje denně, nebude pátrat, co se v kabině rozhodčích dělo. Přečte si o nepochopitelném porušení pravidel a rozhodne se pro jiný program.
Veřejnost i rozhodčí proti Spartě
Negativní reakce veřejnosti na rozhodnutí ve prospěch Sparty mohou ovlivnit i samotné arbitry. Když totiž uvidí, že každý sporný verdikt posouzený pro Letenské je okamžitě spojován s další návštěvou Křetínského a možným ovlivněním jejich osoby, co udělají? Alibisticky hraniční moment rozhodnou proti Spartě, protože se budou chtít vyhnout spekulacím o možném úplatku či vyhrožování ze strany Křetínského. Fotbal je sport o psychické odolnosti. To se vedle hráčů týká i sudích. Odpískat nyní spornou situaci ve prospěch Sparty znamená pro rozhodčího dostat sám sebe pod tlak. A s vědomím toho může výroky častěji otáčet proti Spartě.
Křetínského zkrat Spartu tedy může dlouhodobě poznamenat. Nikoho nezajímá, že k rozhodčím šel za doprovodu pořadatele a že se arbitrů prý jen slušně zeptal, proč rozhodli tak, jak rozhodli. Divák to vnímá jinak. Prostě šel do kabiny rozhodčích a tím ovlivnil přinejmenším jejich výkon ve druhé půli. At´ už jim řekl cokoli, určitý dojem to v sudích zanechat muselo. Pochybnostem ohledně Křetínského chování nepomohlo, ani když Sparta pět minut po začátku druhého poločasu vstřelila gól, jenž neměl platit kvůli ofsajdu.
Chyby sudích krátce po poločasové pauze se okamžitě chytli fanoušci ostatních týmů. Začali spekulovat, kolik boss Sparty zaplatil a co vlastně rozhodčím řekl. A nelze se jim divit. Křetínský zbytečně daroval příznivcům ostatních ligových klubů podnět, kterého se mohou při každém sporném verdiktu arbitrů ve prospěch Letenských chytit. Všichni si vzpomenou na onu podivnou návštěvu. I při případném zisku vysněného titulu v české lize, k němuž má Sparta poprvé od sezóny 2013/14 velmi dobře nakročeno.
