Z Instagramu k volebním urnám. Tvůrci obsahu na sociálních sítích probouzejí zájem o politiku
Mladí lidé můžou často politiku vnímat jako složité téma. Na sociálních sítích však vznikly účty, které se snaží tuto bariéru zbořit. Ty přibližují teenagerům a studentům vysokých škol politická témata, která by je jinak mohla minout, a zároveň se snaží probudit zájem o samotnou politiku.
Zájem mladých o politiku a společenské dění lze pozorovat například v rostoucí oblibě edukačních profilů na platformách jako Instagram. Mezi nejsledovanější patří například @jsemvobraze se 194 tisíci sledujícími nebo @evropaneasi s 66 tisíci odběrateli. Za zmínku stojí i naučné účty jako třeba @odvoleno, @politikapromlade nebo @zenyvpolitice.
Zájem vzbuzují nejrůznější témata. „Společná generační otázka je změna klimatu, protože její dopady nás ovlivní více než starší věkové skupiny,“ tvrdí čtyřiadvacetiletý Adam Trunečka, který působí jako parlamentní asistent za hnutí STAN v Evropském parlamentu. Na svém Instagramu se aktivně věnuje záležitostem souvisejícím s Evropskou unií, ekologickou problematikou a Zelenou dohodou.
Pozornost přitahují okruhy, které s mladými rezonují, jako například dostupné bydlení, práva LGBTQ+ osob i duševní zdraví.
Odlišnost jazyka
Podle Trunečky je klíčové, aby komunikace s mladými lidmi odpovídala jejich potřebám a způsobům vyjadřování. „My mladí máme svůj specifický jazyk a formu komunikace, jako každá generace. Více autenticky působí, když k nám promlouvá náš vrstevník. Funguje rychlý vizuální obsah. Úspěšná jsou krátká videa a memes. Nemůžete ale působit jen jako šašek, například kandidát musí mít promyšlenou strategii a příběh, který může prezentovat,“ dodává.
Důležitá je i rychlost a údernost. „V moderní době jsme zvyklí na nadměrný přísun dat. Je potřeba, aby příspěvky byly krátké, úderné a barevné, abychom co nejdéle udrželi pozornost čtenáře,“ konstatuje vedoucí PR Politologického klubu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jiří Hyška.
Výzva k volební účasti
Profily často upozorňují na nezbytnost účasti u voleb. „Je důležité, aby se mladí orientovali a zapojovali do dění už na středních školách. Když nebudou mít přehled, mohlo by to v budoucnu vést k nárůstu volení extrémistických stran,“ apeluje Hyška.
Důraz klade i na sledování ověřených zdrojů, jako například oficiální vládní weby nebo profily politiků. Trunečka tvrdí, že čím pečlivěji lidé budou politiku sledovat, tím spíše se nenechají obelhat sliby a emocemi.
Snadný začátek s volební kalkulačkou
Kromě sledování politicky orientovaných profilů se dá porozumět dané problematice i jinak. „Udělat si volební kalkulačku. Podívat se, která strana je mi nejblíž, zjistit si o ní bližší informace. Případně vstoupit do mládežnické organizace té strany nebo se stát registrovaným příznivcem. Nápomocné je bavit se s lidmi podobných názorů a organizovat s nimi akce,“ radí student politologie Jan Parušev.