Výuka finanční gramotnosti na školách zaostává. Nicméně dosažené vzdělání hraje svou roli
Dvaadvacetiletá Šárka Vejsadová si finanční gramotnost představuje jako znalost, díky které člověk rozumí hodnotě peněz a dokáže s nimi manipulovat. „Řekla bych o sobě, že jsem gramotná v oblasti hmotných prostředků. Informace jsem získala jak ve škole, tak sama na internetu,“ říká Vejsadová. Dále míní, že nejvíce se člověk vzdělá v otázce financí během života. „Myslím si, že většina lidí řeší peníze na denní bázi. Přirozeně pak člověk nabyde hodně znalostí,“ dodává dvacátnice.
Studentce žurnalistiky, šestadvacetileté Alžbětě Kvitové, připadá, že veškerou finanční gramotnost získala prostřednictvím sebevzdělávání. „Nevzpomínám si, že by mi ve škole řekli nějaké informace, abych například věděla, kdy a jak investovat,“ říká Kvitová. V dnešní době je ale podle ní velice snadné si zmíněné zdroje informací dohledat třeba na internetu. „Je samozřejmě důležité dbát na ověření a nenaletět každé blbosti,“ dodává Kvitová.
Podle průzkumu z roku 2022 od České bankovní asociace (ČBA), který zkoušel znalosti lidí ve věkové kategorii 18 až 79 let, si 58 % dotázaných myslí, že se školy penězi ve svých vzdělávacích plánech zabývají málo nebo vůbec. Téměř třetina z respondentů je přesvědčena, že samotní učitelé nejsou dost dobře proškolení ve finančních otázkách a víc než polovina dotázaných se pak domnívá, že děti jsou k povědomí o hodnotě peněz nedostatečně vedeny v rodině.
Dosažené vzdělání hraje svou roli
S vyšším vzděláním se pojí lepší finanční gramotnost. Alespoň takový fakt vyplývá z průzkumu ČBA. Zatímco lidé s vysokoškolským vzděláním dosáhli 62 bodů z celkových 100 v testu, který se skládal z 11 otázek souvisejících se základy peněžní gramotnosti, ti se základní školou nebo výučním listem získali pouze 48 bodů.
Výkonná ředitelka ČBA Monika Zahálková vysvětluje, že starší lidé mívali většinou lepší výsledky z testů a více znalostí spojených s povědomím o nakládání s penězi. „Je vidět, že znalosti v oblasti peněz kromě vzdělání získávají lidé často i díky letitým zkušenostem,“ říká Zahálková. Podle ní to ukazuje fakt, že lepších výsledků dosahovali lidé nad 50 let, v průměru 58 bodů. „Celkově je ale pořád finanční gramotnost v Česku z mého pohledu nedostatečná a lidé selhávají v základních věcech. To má pak za následek větší zranitelnost,“ sděluje Zahálková. Problémy a rozdíly se nejvíce projevily v dotazu o výhodnosti úvěru, na který dokázala správně zodpovědět méně než třetina lidí, konkrétně 31 %.
Češi si v otázce peněz stoprocentně nevěří
Podle průzkumu ČBA finanční gramotnost v tuzemsku mírně vzrostla z průměrných 56 bodů v testu o jeden bod v porovnání s rokem 2021. Nicméně částečné potíže v orientaci ve světě peněz přiznává naprostá většina dotázaných respondentů, konkrétně 87 %. Pomoc a rady v oblasti peněz a finančních produktů častěji vyhledávají lidé s nižším vzděláním. Pouze 13 % dotázaných si v této oblasti vystačí s vlastními znalostmi.
Data ukazují, že lidé zájem o vzdělávání ve finanční gramotnosti očekávají od státu. Myslí si to víc než dvě třetiny dotázaných. Jako za další zdroj respondenti považují rodinu, od které to čeká 30 % zkoumaných vzorků ve výzkumu. Čtvrtina z nich pak tuto roli očekává od komerčních bank a pětina od České národní banky a ministerstva financí. Nicméně stát ale roli učitele v otázkách peněz nezastává a školy všech úrovní v tomto ohledu selhávají.
