Vysoká je pro studenty šok, mění proto obory
Obor měnil i čtyřiadvacetiletý Petr Vacek: „Po gymnáziu jsem šel na ČVUT, obor informatika. Myslel jsem, že mě tam programování a práci s technologiemi pořádně naučí.“ Studium pro něj prý bylo jako naskočit do rozjetého vlaku. Z jazykového gymnázia byl s matematikou a programováním pozadu. Místo večírků na kolejích se jen učil a stejně studium nezvládal. „Styděl jsem se. A nakonec mě to stálo jen zbytečné roky studia navíc,“ říká Vacek. Nakonec přešel na jinou školu, zůstal u stejného zaměření. Podle svých slov se ale nejvíc naučí praxí.
Obdobnou zkušenost má z vysoké školy i pětadvacetiletá studentka pedagogické fakulty Eliška Suchá. „Chtěla jsem být celý život učitelkou. Ve třet´áku mě ale začala strašně bavit psychologie. Celý maturitní rok jsem věnovala přípravným kurzům. Nevzali mě a já jsem skončila bez záložního plánu,“ říká. Zkusila si na rok bohemistiku na filozofické fakultě a pak přešla na Pedagogickou fakultu v Plzni, kde je spokojená.
Podle Galiny Jarolímkové, ředitelky Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, se změna školy týká studentů napříč obory. „Dostávají se k nám lidé, kteří nevědí, co studovat. Doporučujeme jim testy, které jsou zaměřené nejen na intelekt, ale i osobnostní rysy a studijní schopnosti,“ říká. Zmiňuje, že je také důležité, aby se lidé zajímali o vysoké školy už na střední škole.
