Vražda Jána Kuciaka Slovákům ukázala, že za pravdu a spravedlnost se vyplatí bojovat, říká režisér Rudolf Biermann
Proč jste se pustil do režírování příběhu o propojení politiků s mafiány?
Napadlo mě to při sledování chorvatského seriálu Novine, který velmi otevřeně a drsně pojednává o zneužívání moci. Tehdy jsem se zdravě naštval a měl pocit, že bychom se s takovými věcmi měli být schopni vyrovnat i my na Slovensku. Zejména poté, co byl zavražděn Ján Kuciak, který poukazoval přesně na ty samé problémy: prorůstání mafie do policie, politiky a tajných služeb demokratického státu. Námět o mafii je navíc pro diváka obecně zajímavý.
Původně jste chtěl tématu věnovat celý seriál. Co vás nakonec přimělo k filmovému zpracování?
I přes veškerá jednání neprojevila žádná ze slovenských televizí o seriál zájem. Když mě tedy Mariana (režisérka Mariana Čengel Solčanská, pozn. red.) upozornila, že existuje kniha Sviňa novináře Arpáda Soltésze, rozhodli jsme se natočit film podle této předlohy.
Generace, která je schopná změnit Slovensko.
Jak se změnila slovenská společnost po Kuciakově vraždě?
Myslím, že se Slováci přestali bát a začali být občansky aktivnější. Mají pocit, že za pravdu a spravedlnost se vyplatí bojovat, a to i za cenu obětí v osobním životě. Navíc dorostla mladá generace, která se více angažuje v politice, at´ už v komunální nebo celostátní. Poměrně mladí lidé jsou teď například i primátory klíčových měst, jako jsou Bratislava nebo Košice.
Čím se liší mladí Slováci od starší generace?
Ve všem. Umí kriticky přemýšlet, jsou velmi citliví na korupci, zkrátka mají jiný pohled na svět. Skutečně věřím, že jsou schopni časem změnit poměry na Slovensku.
V říjnu minulého roku soud pro nedostatek přímých důkazů zprostil obžaloby podnikatele Mariana Kočnera, údajného zadavatele zmíněné vraždy, a také Alenu Zsuzsovou, která měla objednávku zprostředkovat. Jaké pocity ve vás rozhodnutí vyvolalo?
Nadšený jsem samozřejmě nebyl. Jako právník ale vím, že pro soudce nebylo jednoduché úplně jednoznačně rozhodnout o jejich vině. Pokud budou vyšetřovatelé a zodpovědný prokurátor schopni chybějící důkazy doplnit, může pak Nejvyšší soud dospět k přesvědčení, že jsou Kočner a Zsuzsová skutečně vinni. Je to důležité už jen kvůli tomu, že odsouzený vrah Miroslav Marček i další zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó v rámci svého přiznání jasně uvedli, že se jednalo o zločin na objednávku.
V demokracii je každý zodpovědný za své konání.
Sviňa je podle vašich slov příběhem „o souboji dobra se zlem“. Případ Jána Kuciaka ukazuje, že na Slovensku dlouho vyhrávalo zlo, je tomu už v dnešní době jinak?
Jsem přesvědčený, že dobro postupně začíná vyhrávat, ale jsme teprve na začátku dlouhé cesty. Nyní je důležité, aby policie, prokuratura a soudy měly skutečně volné ruce a nebyly skrz korupci korigované tak, jak si to přeje mafie. Myslím si však, že ten boj nikdy neskončí.
Na konci filmu mladý novinář Ondřej, který připomíná Jána Kuciaka, říká: „Proč jsme to celé dopustili? Co se to s námi stalo…“ Kdy jste si naposledy takovou otázku položil?
Osobně si ji kladu velmi často. Univerzální odpověď na ní však nemám. V demokracii je každý zodpovědný za své konání. Myslím si, že svoboda umožňuje dobrý život, volnost cestovat, dostat se v krátkém čase k množství informací. Na druhé straně ale nabízí obrovská lákadla. Pokud lidé nejsou morálně odolní, projeví se to primárně ve snaze o rychlé zbohatnutí, častokrát na hraně zákona.
A je z toho cesta ven?
Myslím si, že na Slovensku bude trvat ještě minimálně dvě až tři generace, než docílíme podobně nízké míry korupce, jakou známe například ze severských zemí. Vláda komunistů u nás zanechala hluboké stopy a nesmíme zapomínat, že většina českého i slovenského národa se narodila ještě před sametovou revolucí. Následky režimu si neseme dodnes a nejsme stále schopni se s nimi vypořádat.
