VIDEO: Nevěra politiků? V USA téma na titulní stranu seriózních novin
Letošními hosty na 23. konferenci Člověk a média byl zástupce šéfredaktora Respektu Petr Třešňák a bývalý novinář Tomáš Klvaňa, který několik let žil a přednášel v USA. Přiblížil tak problematiku hranice mezi veřejným a soukromým prostorem médií v zahraničí. Hlavním tématem debaty byla především otázka soukromého života politiků. Zda jejich milostné aféry či rozvody mohou nějakým způsobem ovlivnit jejich rozhodování a tím i veřejný zájem.
Podle Petra Třešňáka je situace českých médií specifická v tom, že jsou mnohem shovívavější ve věcech, které se týkají zejména osobních problémů politiků. „V jiných zemích je dnes například nevěra či nemanželské dítě předmětem obrovského mediálního zájmu. U nás tyhle eskapády tolerujeme mnohem více,“ myslí si. Dodává totiž, že ona hranice mezi veřejným a soukromým prostorem není nijak daná, ale vytváří ji sama společnost.
Aféry na denním pořádku
Klvaňa jeho slova potvrzuje. V USA je totiž řešení nevěry, nemocí či jiných osobních skandálů nejenom politiků považováno za naprosto normální. „Zahraniční média o těchto tématech píšou právě proto, že různé skandály mohou ovlivnit, jak se daný politik rozhoduje,“ vysvětluje. Například to, že se dcera prezidenta Kateřina Zemanová údajně zúčastnila porno párty, by byla i pro seriózní deník New York Times zpráva na první stranu.
Třešňák vyzdvihl také jeden důležitý princip, který se v průběhu posledních let proměnil. V České republice se totiž v 90. letech o soukromí politiků spíše mlčelo. Připomněl zde například politika ODS Miroslava Macka, který měl image proutníka. Také ale zesnulého prezidenta Václava Havla, kterému společnost jeho milenecké eskapády vcelku tolerovala.
Klvaňa taktéž potvrzuje, že o intimních věcech ze života politiků se dříve příliš nereferovalo. „Málo lidí v USA například vědělo, že jejich bývalý prezident Franklin Roosvelt byl na vozíčku. Televize v té době nebyla a tohle téma bylo tabu. Proto je také na všech fotkách vidět, jak sedí,“ dodává.
Premiér bez tajemství
Podle Třešňáka má politik právo na soukromí tehdy, když osobní události neovlivňují jeho jednání a rozhodování v politice. Jako příklad uvedl bývalého premiéra Topolánka, kterému praskla nevěra v době, kdy sestavoval vládu a rozváděl se. Blízké zdroje pak uváděly, že premiér byl netrpělivý a až zbytečně vzteklý. „Týdeník Respekt nezajímají bulvární informace. Uvědomili jsme si však, že o těchto tématech má cenu psát, pokud ovlivňují negativně veřejnou sféru,“ říká Třesňák. Jako další podobný příklad uvedl domnělou alkoholovou „virózu“ prezidenta Zemana.
Existují však i témata, která by měla zůstat utajena. Jedním z nich je například homosexualita politiků. Otázku, zda takto důvěrné informace vypouštět ven, okomentoval Třešňák slovy: „V redakci jsme se rozhodli, že o tom psát nebudeme. Domníváme se totiž, že v tomto jde pouze o soukromí každého člověka.“ Jediný smysl zveřejnit tuto zprávu by podle něj bylo ve chvíli, kdyby se někdo takový stal třeba premiérem. Mohl by se totiž stát předmětem vydíráním či nátlaku.
