V Rakousku populismus prohrál. Mohl by to být dobrý signál pro Evropu
V rakouských prezidentských volbách byl patrný model, který už jsme mohli vidět v různých variacích i jinde: kandidát, který se ostře vymezuje proti přijímání uprchlíků z Blízkého východu, versus ten, který hledá řešení, jak se s tím ve své zemi důstojně popasovat. V Rakousku vyhrál ten druhý. „Celé Evropě spadl kámen ze srdce,“ komentoval to německý vicekancléř Sigmar Gabriel.
Výhra Alexandera van der Bellena byla úlevou i pro další evropské politiky, kteří se obávali vítězství populisty Norberta Hofera. O generaci mladší kandidát za Svobodnou stranu Rakouska vsadil na podobnou rétoriku jako nedávno zvolený americký prezident Donald Trump. Hlavním bodem obou kampaní byl odpor k imigrantům. Podle Hofera „islám do rakouské kultury nepatří“. Dokonce byla ve hře i myšlenka öexitu, tedy vyhlášení referenda o odchodu Rakouska z EU. To však u Rakušanů uvyklých na život v ekonomicky stabilní zemi nemělo valnou podporu.
Jenže vyhrál van der Bellen. Je starší, zkušenější a rozhodně přijatelnější než Hofer. Billboardy na jeho podporu hlásaly „rozum namísto extrémů“, což poměrně přesně vystihuje i celý výsledek volby.
Rozdíl tří procent
Rakousko se tak nestalo „první zemí, kde se stane prezidentem pravicový populista“, před čímž ve své kampani varoval teď již nově zvolený prezident. Vítězství jasně proevropského politika může být dobrým signálem pro ostatní země, které prezidentské volby teprve čekají. Zvítězil sice jen s rozdílem tří procent, ale je dobré vidět, jak se i rozdělená společnost dokáže ve své většině nakonec přiklonit k politikovi, který chce problémy s uprchlíky řešit ne na základě emocí, ale rozumu a evropské spolupráce.
Nakolik budou rakouský příklad následovat další názorově rozdělené společnosti evropských zemí, se ukáže už poměrně brzy. První kolo ostře sledovaných francouzských prezidentských voleb proběhne už v dubnu příštího roku.
