V hlavě mám jen hokej a jdu si za snem, říká mladý talent Moravec
David Moravec, který hrál až do svých patnácti let na Vysočině, si v Mladé Boleslavi získal důvěru trenérů a v letošní sezoně už pravidelně nastupuje za A-tým. „Na začátku jsem se hodně rozkoukával. Byl jsem nervózní, naštěstí tu máme skvělou partu a starší spoluhráči mě podrželi, i když se mi zrovna něco nepovedlo,“ pochvaluje si mladý obránce. Z juniorů, tedy hokejistů do dvaceti let, je druhý nejvytíženější hráč v nejvyšší soutěži.
Přesunu do města automobilů tak rozhodně nelituje. Sám však přiznává, že odstěhovat se od rodičů v tak mladém věku není snadné. „Musel jsem si zvyknout na to, že se o mě nikdo nebude starat,“ připouští Moravec. Pomohlo mu ale, že byl ubytovaný se dvěma stejně starými spoluhráči, se kterými se znal z mládežnické reprezentace, a tak velkou změnu neprožíval sám.
Také proto rodiče k odstěhování svolili. „Nejdřív nebyli nadšení, ale já jsem se chtěl v kariéře posunout. Musel jsem je hodně přemlouvat,“ vypráví obránce, který přestoupil do Mladé Boleslavi z Jihlavy. Na začátku byla proti hlavně jeho máma. „Nakonec taky kývla. Pořád mi ale říká, at´ na sebe dávám pozor a nechodím moc ven,“ doplňuje.
„Nemám potřebu si kupovat drahé hadry.“
Moravec se díky posunu do nejvyšší soutěže přiblížil ke svému snu živit se hokejem, kterým si už poslední dva roky vydělává. Veškeré peníze si ale spoří. „Kupuju si akorát jídlo. Nemám potřebu pořizovat si drahé hadry nebo házet peníze do automatu. V tomhle mě naštěstí rodiče vychovali dobře,“ usmívá se hokejista.
Na často opakovanou otázku rodičů, čím se bude živit, když mu sportovní kariéra nevyjde, však odpovědět nedokáže. „Mám v hlavě jen hokej a tvrdohlavě si jdu za svým cílem. Nevím, co jiného bych dělal,“ přiznává urostlý obránce.
Kromě sportu se Moravec věnuje už jen studiu. Po přestěhování do Mladé Boleslavi začal chodit na zdejší Střední průmyslovou školu. Kvůli dopoledním tréninkům ale nemohl plnit docházku, a tak začal dálkově studovat 1. Kladenskou soukromou střední odbornou školu, kde mu vedení vychází vstříc. „Nejsem studijní typ, ale školu chci dodělat. Mamka na mě z domova dohlíží a kontroluje, jestli makám,“ směje se Moravec.
„Rodiče za mnou jezdí, já za nimi skoro ne.“
Se zarputilým přístupem potomka se rodiče smířili a svého syna ve sportovní cestě naplno podporují. „Z Humpolce za mnou jezdí do Mladé Boleslavi skoro na každý domácí zápas. A táta dokonce i na mnoho venkovních. Je to skvělé, vidím je díky tomu často,“ raduje se Moravec, který se kvůli vytížení dostane domů přibližně jen třikrát za rok.
V současnosti má před sebou odchovanec jihlavského hokeje velkou výzvu, vybojovat nominaci na mistrovství světa juniorů, které se koná v kanadském Edmontonu a Red Deer na přelomu roku. „O šampionátu přemýšlím skoro pořád. Strašně moc se tam chci dostat. Kdybych se ukázal v dobrém světle, třeba dostanu i nějakou zajímavou nabídku ze zámoří,“ doufá Moravec.
