V Česku vzrostla obliba mangy. Jejímu překladu nebrání ani složitá japonština
Během několika uplynulých let se z japonského komiksu manga v České republice stal fenomén. Vydávaných sérií neustále přibývá a úměrně s tím se rozrůstá také fanouškovská základna. Kvůli japonským znakům kandži je ale problematický především její překlad.
Manga se do povědomí českých čtenářů dostává čím dál častěji. Za růstem její popularity stojí mimo komiksů také seriálová zpracování příběhů zvaná anime, která jsou dostupná na streamovacích platformách. Speciálně se jim věnuje například Crunchyroll, mnoho sérií se dá ale běžně najít i na Netflixu či Disney+.
Mezi nejprodávanější tištěné mangy v Čechách patří třeba hororové fantasy série Jujutsu Kaisen a Zabiják démonů nebo akcí nabitá Moje hrdinská akademie.
Manga série se v mnohých případech skládají z několika desítek dílů, oblíbený Naruto jich například obsahuje přes sedmdesát. Jejich překlad tudíž může znamenat dlouhodobější závazek, a to i na několik let.
Překladu se dočkala i nejprodávanější manga na světě
Překladům japonských komiksů se v Čechách už třináct let věnuje převážně nakladatelství CREW, které má kromě mang na kontě například i českou verzi komiksu Spiderman. Momentálně se nakladatelství zhostilo i nejoblíbenějšího japonského příběhu vůbec – mangy autora Eiičira Ody, která vychází téměř tři dekády.
„One Piece je jednou z nejvýznamnějších mang světa. Už při svém debutu v roce 1997 si získala obrovskou fanouškovskou základnu, která stále jen roste a sílí,” uvedl v tiskové zprávě ředitel nakladatelství CREW Petr Litoš, který příběh mladého piráta Monkey D. Luffyho, jenž touží najít legendární poklad One Piece, plánoval přeložit už
několik let. Překážkou pro Litoše ale byla délka příběhu. Zájem fanoušků přesto nepolevil, a tak v květnu 2024 vyšel první český svazek s názvem Romance dawn: Dobrodružství začíná.
One Piece nebo Velký poklad?
Tak jako ostatní magy, i One Piece se do češtiny překládá z japonštiny. Ta se v žebříčku nejobtížnějších jazyků umístila na pátém místě. „Japonština má tři abecedy – hiraganu, katakanu a kandži. První dvě se používají hlavně na fonetický zápis, ke skloňování nebo k určování vztahu mezi slovy ve větě. Kandži jsou znaky převzaté z čínštiny a vyjadřují jednotlivá slova podle toho, jak jsou zasazená do věty. Můžou stát samostatně i v kombinaci s jinými znaky,“ říká Tadeáš „Meon” Jojko, absolvent japonských studií na Univerzitě Karlově, který japonskou kulturu propaguje na YouTube.
Podle Jojka je důležité, jestli jsou znaky napsané strojem nebo nakreslené ručně přímo autorem. Často se prý totiž stává, že si autoři vymýšlí vlastní slova a ta pak zcela změní význam původních znaků. „Konkrétně u One Piece je v češtině používán překlad Velký poklad, i když je původně v japonštině napsáno One Piece. Ty znaky ale doslova Velký poklad znamenají,” vysvětluje Jojko.
Na stejný problém narazili i hlavní překladatelé One Pieceu Eliška Vítová Kabelková s manželem Petrem Kabelkou. S nesouhlasem se setkali hned u prvního vydání. Způsob překladu se ovšem fanouškům snaží vysvětlit na komunikační platformě Discord. „Chceme být co nejvěrnější originálu. Pokud něco není jasné, máme dnes obrovskou výhodu – internet. Tam se můžeme poradit s komunitou nebo konzultovat s odborníky. Navíc se snažíme zachovat nejen význam, ale i styl a tón replik, abychom čtenáři co nejvíc přiblížili autorovu původní vizi,“ říká Petr Kabelka.
I když se ve světě příběh One Piece pomalu schyluje ke konci, v Čechách Luffyho dobrodružství teprve začínají. „Je to pro nás srdcovka a závazek, který rozhodně dodržíme,” říká Eliška Kabelková Vítová. Při současné rychlosti, se kterou One Piece přichází do českých knihkupectví, bude tato manga série vycházet přibližně dalších dvacet let. Oba překladatelé u ní plánují zůstat až do konce.