V Česku roste napětí ve společnosti. Na vině (ne)jsou Ukrajinci
V České republice nyní žije přes milion cizinců. Více než polovina z nich jsou Ukrajinci; mezi nimi převážně ženy a děti. Bezprostředně po začátku invaze Ruska na Ukrajinu byli Češi bráni jako národ, který se k pomoci postavil čelem. To se však během dvou let, kdy válka na Ukrajině trvá, výrazně změnilo. Určitá část českých občanů nemůže Ukrajince jednoduše vystát už kvůli jejich přízvuku. Kromě samotného faktu dlouhotrvajícího konfliktu, který s sebou přináší únavu, je příčinou to, jak k věci přistupují tuzemští politici. Například Tomio Okamura označuje Ukrajince za „nácky“. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při debatě s občany pražského sídliště Řepy prohlásil: „My, pokud se dostaneme do vlády, zavedeme tvrdý azylový zákon. Vyženeme policisty a vojáky do ulic a budou se ptát: Co tady děláš? Máš papír? Ukaž! Jak jsi sem přišel?!“ Reagoval tak na dotaz, jenž týkal evropského migračního paktu.
Je evidentní, že opoziční rétorika a strašení převažují nad schopností vlády a institucí přesvědčit občany o tom, že ukrajinští váleční uprchlíci mohou zemí přinést prospěch včetně ekonomického. Ani argumentace v médiích, ani opakovaná prohlášení vládních politiků, že Ukrajinci brání naše hodnoty a životní styl před ruskou expanzí, nezabírá. Většina obyvatel rychle zapomněla, že Rusko před časem označilo Českou republiku za nepřátelskou zemi. Jak Rusko zachází s „nepřátelskou zemí“, to můžeme vidět právě na Ukrajině, pokud jsme ochotni nezavírat oči.
V dubnu tohoto roku Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zveřejnila svou zprávu o „socioekonomické situaci uprchlíků z Ukrajiny“ za rok 2023. Z této zprávy vyplývá, že téměř polovina těchto uprchlíků má ukončené terciární a vysokoškolské vzdělání. Přestože jsou takto kvalifikovaní, v Česku mnohdy pracují na pozicích neodpovídajících jejich vzdělání; nejčastěji jsou zaměstnáni v manuálních profesích.
Český stát dělá hrubou chybu, pokud nedokáže využít kvalifikaci a dovednosti uprchlíků. Měl by se snažit maximalizovat jejich přínos. Ovšem: existuje k tomu odvaha? Nevypukla by už tak v napjaté atmosféře společnosti vysloveně občanská krize? Vždyt´ nezanedbatelná část zdejších občanů s porozuměním až vášní čte dezinformační weby dotované Ruskem. Nikoliv náhodou Evropská unie minulý týden připsala na sankční seznam i u nás působící server Voice of Europe, který prokazatelně šířil mezi lidmi nenávist vůči ukrajinské národnosti po celé Evropě.
