Uzavřeli ji bez nás a nikdy ji veřejně neukázali. Teď je německý originál Mnichovské dohody poprvé v Praze
Pár listů papíru dokázalo změnit život několika milionům lidí. „Na základě těchto dokumentů vznikaly a zanikaly státy. Miliony lidí se v jednu chvíli staly obyvateli jiného státu, pro některé z nich to mělo fatální důsledky,“ poukazuje slovenská ministryně kultury Ľubica Laššáková.
Příjezd speciálního konvoje s výjimečnými dokumenty v pátek netrpělivě očekávalo několik desítek novinářů. Vážnost a dramatičnost celé situaci dodávali i těžkooděnci, kteří se neustále pohybovali v těsném okolí novinářů. Bezmála po deseti minutách čekání přijíždí za zvuku policejních sirén vozy, které zepředu i zezadu chrání policejní složky. „Ustupte!“ zařve rázně těžkooděnec, když auta před vstupem do Národního muzea zastavují. Archiváři vyndávají z kufru dva obrovské boxy a přesouvají se do budovy. V jednom z nich je i to, na co jsou návštěvníci nejvíc zvědaví, a sice originál Mnichovské dohody, která v roce 1938 donutila Československo odstoupit své pohraničí Německu a znemožnila mu tak jakoukoli obranu vnějších hranic.
Dějiny na dosah
Novináři uvnitř muzea jsou na sobě těsně nalepení a přetlačují se, kdo bude mít lepší záběr. Prostorem se ozývají tóny Smetanovy Mé vlasti. Archivář si upraví bílé rukavičky a za pomoci pár hbitých, ale velmi opatrných pohybů ukládá originál Mnichovské dohody do jedné z vitrín. K překvapení všech zúčastněných vypadá dokument velmi zachovale a nepoškozeně. A to i přesto, že je papír za 80 let poněkud zažloutlý.
Originál Mnichovské dohody byl po celou dobu své existence uložen v archivu ministerstva zahraničních věcí Německé spolkové republiky. Veřejnost tak má první příležitost ho vidět na vlastní oči. Dokument je vystaven hned vedle První Vídeňské arbitráže, na jejímž základě muselo Československo postoupit část jižního Slovenska a Podkarpatské Rusy Maďarsku. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si i Protokol Hácha – Hitler, ve kterém tehdejší prezident Emil Hácha de facto stvrdil vznik Protektorátu Čechy a Morava. Podstatně příjemnější konotace má pak pro Čechy a Slováky dokument ještě o 20 let starší než Mnichovská dohoda – v jedné z vitrín je uložený originál Pittsburské dohody z 30. května 1918, díky které vzniklo samostatné Československo. „Jedná se o fantastický mezinárodní úspěch. Takto rozsáhlý soubor klíčových dokumentů k moderním českým a slovenským dějinám nemělo Národní muzeum ještě nikdy šanci vystavovat,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Prezidentská standarta nebo bunda Štefánika
Slavné dokumenty nejsou tím jediným, co mohou návštěvníci na Česko-slovenské/Slovensko-české výstavě vidět. Na více než tisíci metrech čtverečních jsou vedle klíčových momentů československé historie zmapované i osudy obyčejných občanů. Mezi exponáty si tak lidé mohou prohlédnout například kufry židů z transportu do Terezína, prezidentskou standartu Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1920 nebo bundu Milana Rastislava Štefánika, kterou měl na sobě v den, kdy havaroval se svým letadlem Caproni 450. „Stojím tu v němém úžasu. Jsou tu skvosty naší společné historie. Společnou kulturu a minulost nám už nikdy nikdo nevezme, je naše,“ uzavírá Laššáková.