Umělé oplodnění je stále častější. Jednou z příčin bývá i odkládání rodičovství, problém je ale komplikovanější
Otěhotnění pomocí IVF (In Vitro Ferilizace = umělé oplodnění, pozn. red.) je v České republice řešením pro téměř každý pátý pár, kterému se nedaří počít dítě přirozenou cestou. Jedním z důvodů můžou být například zdravotní komplikace. Podle provozní ředitelky jedné z pražských IVF klinik Adély Minks Šaškové ale častou příčinou bývá také odkládání rodičovství na pozdější věk.
Podle článku na National Geographic byla metoda umělého oplodnění poprvé použita v roce 1978 v anglickém městě Oldham. Celá procedura zahrnuje oplodnění vajíčka spermatem uvnitř petriho misky a vzniklé embryo se pak vloží ženě do dělohy. Dodnes tak pomáhá párům, které potomka přirozenou cestou mít nemohou.
Počet dětí počatých pomocí této metody v posledním desetiletí strmě stoupá. V dnešní době má s v České republice přirozeným otěhotněním potíže každá pátá dvojice. Podle vedoucí lékařky pražské kliniky IVF CUBE Hany Višňové ovšem problém nespočívá pouze ve vysoké míře neplodnosti. Mezi jednu z nejčastějších příčin podle ní patří i to, že páry plánují založení rodiny podstatně později, než bylo zvykem u předchozích generací. „Řada z nich odkládá rodičovství až na věk kolem čtyřiceti let, kdy už není početí snadné a ani metody IVF již nemají dobrou úspěšnost,“ uvádí.
Odkládání rodičovství je komplexní problém
Adéla Minks Šašková, provozní ředitelka první soukromé IVF kliniky v ČR Unica, odkládání rodičovství označuje za trend, který s sebou nese určitá rizika. „Ženy se rodí s konečnou zásobou vajíček, která se s věkem snižuje a jejich kvalita klesá. Nejlepší podmínky pro otěhotnění jsou mezi dvacátým a třicátým rokem života,” vysvětluje.
Podle National Geographic se lidé, kteří mají přístup ke spolehlivějším metodám antikoncepce, upřednostňují vzdělání, budování kariéry a volnost od závazků. Svou roli hraje také vyvíjející se postavení žen ve společnosti, které pro ně znamená více příležitostí. Problém je ale mnohem komplexnější. „Velká skupina žen odkládá mateřství proto, že nemohou najít vhodného partnera nebo jejich partner není na dítě připravený,” uvedla psychoterapeutka a socioložka Markéta Šetinová v rozhovoru pro DVTV. Dále dodává, že mezi další faktory patří také odkládání vztahů a nedostatek vztahových dovedností.
Negativní reakce i nepochopení okolí
Odkládání rodičovství ale není jediným důvodem, proč se páry k umělému oplodnění uchýlí. Přirozenému otěhotnění mohou zabránit právě například zdravotní komplikace. Z tohoto důvodu představovalo IVF jedinou naději na potomka i pro Věru Místeckou, která je v současné době maminkou dvou zdravých dětí. „Ve dvaceti letech mi diagnostikovali oboustranný nádor vaječníků. Lékaři mi doporučili okamžitou operaci, při které mi museli odstranit jeden celý vaječník a druhý zkrátit kvůli poškozené tkáni. Když jsem se po operaci probudila, bylo mi řečeno, že zákrok dopadl dobře, ale už nejspíš nikdy nebudu mít děti,” popisuje Místecká.
S manželem procesem umělého oplodnění prošli celkem devatenáctkrát. „Když jsem se tehdy někomu svěřila, často jsem slyšela věty jako: ,Asi to tak má být,’ nebo dokonce ,Příroda ví, kdo má mít děti a kdo ne,‘. Takové reakce pro mě byly jako ledová sprcha,” vzpomíná maminka.
S negativní reakcí okolí se setkala i Daniela Setunská, které v sedmnácti letech kvůli zánětlivému nádoru odstranili oba vejcovody. S manželem podstoupila celkem čtyři IVF cykly a devět umělých oplodnění. „Pod diskuzemi různých rozhovorů mi bylo řečeno, že to není přirozená cesta a že moje dcera je ďábel,” uvádí.
Chybí dostatečná informovanost
Podle Šaškové mohou negativní reakce pramenit z toho, že veřejnost není v této oblasti dostatečně informovaná. „V minulosti byla neplodnost téměř tabuizované téma a mnoho párů se smířilo s tím, že děti mít nebudou. Dnes se o asistované reprodukci mluví otevřeněji, ale pro páry, které ji podstupují, zůstává velmi intimní záležitostí,” uvádí a dodává, že svou roli může hrát právě nepochopení okolí, které si neuvědomuje, jak může být cesta za dítětem pro neplodné páry psychicky náročná.
Podle jejích slov některé faktory naznačují, že i Generace Z může čelit větším problémům s plodností. „Změny v životním stylu, zvýšený stres, horší stravovací návyky, rostoucí míra obezity i vystavení toxickým látkám mohou negativně ovlivnit reprodukční zdraví,” vysvětluje. Dodává ale, že povědomí o problematice je u Generace Z lepší než u předchozích generací.
