Ukrajinské nerostné bohatství: skutečná příležitost, nebo jen iluze?
Americký prezident Donald Trump chce, aby s ním ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uzavřel dohodu, která by mohla změnit globální trh s nerostnými surovinami. Trump by chtěl ukořistit veškeré potenciální výnosy pro USA. Jestli z dohody něco vytěží i Ukrajina není jasné.
Spojené státy mají enormní zájem o ukrajinské nerostné suroviny. To není překvapivé – lithium, titan nebo grafit jsou pro moderní technologie nezbytné a Ukrajina je na strategické suroviny bohatá, ale zatím je nedokázala těžit v průmyslovém měřítku.
To dokazuje i ročenka World Mining Data, podle níž se země v celosvětové produkci nerostných surovin umístila až na čtyřicátém místě.
USA i proto navrhuje založení společného investičního fondu, ze kterého by se později čerpaly finance na obnovu ukrajinského území. Výměnou za to by USA vedle samotných surovin získávaly i polovinu výnosů získaných z projektů, do nichž šly společné investice.
Geopolitika a válka jako hlavní překážky
Přístup k těmto surovinám je navíc komplikovaný válkou. Značná část ukrajinských ložisek, včetně uhlí, železné rudy a vzácných zemin, se nachází v okupovaných oblastech, které jsou nyní pod kontrolou Ruska. Podle údajů České geologické služby tam v současnosti je až 60 % ukrajinského uhlí a významná část ložisek železné rudy, stejně jako většina známých ložisek lithia a vzácných zemin. To výrazně komplikuje budoucí využívání těchto surovin pro Ukrajinu.
A pokud se bavíme o obnově válkou zničené ekonomiky, jsou potřeba spíše rychlé a jisté příjmy než nejisté investice do průzkumu a těžby. Investoři budou muset počítat nejen s geopolitickým rizikem, ale i s vysokými náklady na infrastrukturu, která byla během konfliktu z velké části zničena.
Neznámá geologie a ekonomická realita
Další překážkou je nedostatek aktuálních dat. Geologické průzkumy pocházejí většinou ještě z dob Sovětského svazu, takže skutečná koncentrace cenných prvků zůstává nejistá. Není jasné, zda dřívější odhady odpovídají současným podmínkám a zda bude těžba těchto surovin ekonomicky výhodná. Bez jasných odpovědí je těžké posoudit, zda dohoda s USA Ukrajině skutečně prospěje, nebo jí jen nabídne pocit, že je surovinovou velmocí.
Navíc, co je pod zemí nestačí jen vytěžit – je potřeba to také zpracovat. I v této oblasti zatím Ukrajina pochopitelně zaostává. Pokud by vytěžené nerosty putovaly přes oceán v surovém stavu, zemi by to připravilo o významnou část potenciálních příjmů.
Kdo z dohody skutečně vytěží?
Dohoda mezi USA a Ukrajinou není jen o těžbě. Spojené státy v ní vidí šanci, jak snížit závislost na Číně, která ovládá trh s vzácnými kovy. Ukrajina zase potřebuje investice na svou obnovu. Otázkou je, jaké podmínky dohody nakonec budou a zda Ukrajina nezaplatí za tuto spolupráci příliš vysokou cenu.
Zatím prezident Volodymyr Zelenskyj nic nepodepsal, což ukazuje, že jednání nejsou jednoduchá. A není divu – rozhodnutí o využití nerostného bohatství může ovlivnit budoucnost země na desítky let dopředu. Pokud se Ukrajina rozhodne otevřít svůj trh výhradně americkým firmám, bude to znamenat nejen příliv investic, ale ponese to i dlouhodobé geopolitické důsledky. Může to naopak oslabit vztahy s EU, která má o nerostné suroviny z jiných zemí než je Čína a Rusko také enormní zájem.
Zároveň by to mohlo dále vyostřit vztahy s Ruskem a zvýšit geopolitické napětí. Ukrajina by také čelila riziku ekonomické závislosti – mohla by ztratit kontrolu nad svými nerostnými surovinami a stát se závislou na amerických firmách, což by snížilo její suverenitu v oblasti hospodářské politiky.
Bude tedy Ukrajina surovinovou velmocí, nebo jen dalším dodavatelem surovin pro mocnější hráče? Odpověď závisí na tom, zda bude Zelenskyj a jeho tým schopen nastavit oboustranně výhodná pravidla hry, nebo zda se stane pouze pěšákem ve hře někoho jiného.
