Učitelé si důležitost mediálního vzdělání uvědomují. Zájem o jeho výuku roste
Přesně v půl druhé odpoledne začíná na Základní škole Červený vrch v městské části Prahy 6 hodina mediální výchovy. Přibližně pětadvacet žáků deváté třídy pomalu usedá do lavic a učitelka Markéta Břešt´anová jim zadává první úkol. Na tabuli promítá reklamní text a žáci mají za pomoci vyhledávače Google určit, zda je pravdivý. Jelikož jde o poslední vyučovací hodinu před víkendem, je na většině dětí znát, že jsou unavení. I přesto se ale zapojují do výuky. Bystrý hnědovlasý chlapec správně identifikuje reklamu jako aprílový žert.
Výuka pokračuje prací s texty v pětičlenných skupinkách. Žáci mají k dispozici čtyři články a jejich úkolem je vyhledat, pro koho je text určen, kdo je jeho autorem a zda je zdroj věrohodný. Aktivita žáků se v jednotlivých týmech liší. Zatímco někteří si povídají s kamarády, jiní se předhání, kdo z nich jako první odpoví správně. Podle jejich vyučující Markéty Břešt´anové jsou podobné praktické úkoly v hodinách mediální výchovy velmi důležité. „V současné době je podstatné, aby lidé poznali, jakým článkům mohou věřit. U některých žáků pozoruji problémy s ověřováním zdrojů a hledáním informací,“ uvádí učitelka. „Občas mám pocit, že mnohým dětem na pravdivosti zdroje ani nezáleží,“ doplňuje.
Podstatná je aktivita
O zvyšování mediální gramotnosti se snaží program Jeden svět na školách (JSNS), který spadá pod organizaci Člověk v tísni. Každý rok JSNS pořádá tak zvané Týdny mediálního vzdělávání, které obsahují workshopy pro studenty i učitele. V jeho rámci zástupci programu navštěvují základní a střední školy, jimž nabízí ukázkové hodiny mediální výchovy. „Přednášky na školách se snažíme pořádat interaktivně. Studenti pracují ve skupinách a účastní se debat,“ vysvětluje vedoucí mediálního vzdělávání JSNS Michaela Doležalová. Program také umožňuje účast na debatách s novináři, exkurzích do redakcí a na streamovaných debatách.
Vyšší zájem o prohloubení mediální gramotnosti pozoruje Doležalová u vyučujících. Také pro ně pořádá Jeden svět na školách samostatné semináře, na kterých jim radí, jak mediální výchovu vyučovat. „Čím dál více učitelů si uvědomuje, jak moc je orientace v médiích a dezinformacích důležitá,“ tvrdí vedoucí mediálního vzdělávání programu JSNS a zároveň dodává, že u vyučujících vyučujících vzrůstá zájem o zapůjčení výukových materiálů.
V průzkumech skórují gymnazisté
Z průzkumů programu JSNS vyplývá, že se úroveň mediální gramotnosti odvíjí od typu školy konkrétního studenta. První kolo testování proběhlo v roce 2018, další vloni. V obou případech nejvyššího skóre dosáhli žáci nižšího stupně gymnázií, nejhoršího pak žáci odborných učilišt´ bez maturity. „Výsledky testů se během čtyř let nijak výrazně nezměnily. U vyučujících z učilišt´ registrujeme nejmenší ochotu žáky mediálně vzdělávat,“ hodnotí situaci Doležalová.
Na znalosti mediální sféry má mimo jiné vliv region, ze kterého žák pochází. Poukazuje na to specialistka na mediální vzdělávání Michaela Trnková z programu Jeden svět na školách: „Například v Karlovarském nebo Ústeckém kraji je situace horší než na pražských institucích,“ uvádí. „Snažíme se cílit na školy, kde se tato výchova zanedbává – vedení o ni nejeví zájem, učitelé neví, jak ji vyučovat, a nemají ani motivaci to dělat,“ popisuje přístup některých učitelů Trnková.
Vzdělávat by se mělo od školky
Podle mediálního teoretika z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Jiráka by se měla mediální výchova na všech školách vyučovat jako samostatný předmět. Výhody ale vidí i v jejím zařazování do jiných hodin: „Odpovídá to reálné roli médií ve společnosti. Určitě je dobré, že médiím vyučující věnují pozornost v hodinách jako občanská výchova, dějepis nebo český jazyk.“ Podobný názor zastává i učitelka mediální výchovy na Červeném vrchu Břeštanová: „Je důležité, aby děti dokázaly rozpoznat dezinformace v každém předmětu, od zeměpisu až po matematiku.“
Jan Jirák uvádí, že by základy mediální výchovy měly poznávat již v mateřských školách. „Podle průzkumů přichází děti s novými médii do styku v raném věku, třeba už ve třech letech,“ vysvětluje expert.
Pro správné vedení hodin je dle slov Jiráka podstatné, aby si učitelé stanovili pevné osnovy. „Měli by si určit, jaká témata chtějí s žáky probírat a na jaké typy médií se budou soustředit. Důležité je si vymezit, zda do nich zahrnou jen ta ,klasická‘, jako jsou noviny a televize, anebo do výuky zahrnou třeba i instagramové influencery,“ říká Jirák.
