Tvář ruské opozice Navalnyj se podobá Putinovi víc, než se na první pohled zdá
Ruský opoziční předák a právník Alexej Navalnyj byl 2. února moskevským soudem odsouzen k třem a půl letům vězení. Byl zatčen už v polovině ledna, a to krátce po svém návratu do vlasti z Německa, kde se zotavoval z otravy jedem novičokem. Obviněn byl ze „systematického porušování“ pravidel podmíněného trestu, který mu byl dříve uložen za údajnou zpronevěru. Odsedět by si ale měl necelé tři roky, do výkonu trestu se totiž započítala doba, kterou již strávil v domácím vězení. Výrazný kritik Kremlu však v současnosti čelí ještě další obžalobě, a to z pomluvy válečného veterána.
Umí vyburcovat davy
Navalnyj věděl, že mu při návratu do Ruska hrozí zatčení. Přesto se do své vlasti vrátil. „Už jsem viděl hodně případů výsměchu spravedlnosti, ale ten dědek ve svém bunkru se očividně tolik všeho bojí, že roztrhal trestní zákoník a hodil ho do koše,“ komentoval své zatčení. Dědkem v bunkru myslel ruského prezidenta. „Vypadá to, že Navalnyj je ochotný pro sesazení politické strany Jednotné Rusko udělat vše. Kdyby se mu to opravdu povedlo, mohl by si navíc splnit svůj sen stát se prezidentem,“ řekl televizi CNN Prima NEWS bývalý honorární konzul v Petrohradě a expert na postsovětské státy Vladimír Votápek krátce potom, co byl Navalnyj zatčen.
Navalnyj je jedním z mála, který umí na ruské půdě vyburcovat davy k demonstracím. Například když si Putin minulý rok v červenci podezřelým referendem de facto prodloužil pobyt v prezidentské funkci do roku 2036, Navalnyj mlčel. Na protest proti ústavním změnám v Moskvě a v Petrohradě pak přišlo „pouze“ několik stovek lidí.
Nacionalista s rasistickými sklony
Naopak v roce 2017 Navalného zjištění o podezřelém majetku premiéra Dmitrije Medveděva vyvolalo sérii několikatisícových demonstrací. Právě korupce a klientelismus jsou témata, kterým se Navalnyj na svém youtubovém kanálu s šesti miliony odběrateli nejvíce věnuje.
„Je možné, že se Navalnyj do Ruska vrátil právě za účelem zatčení, které mělo vyburcovat davy. To se do jisté míry povedlo,“ myslí si expert Votápek. V zemi se skutečně stupňují protirežimní demonstrace, na kterých protestující žádají propuštění tváře opozice. Například podle politologa Jana Šíra se jedná o největší protesty v Rusku za posledních 10 let. Policie však takové akce tvrdě potlačuje. Zatkla na nich už tisíce lidí včetně Navalného manželky.
Některé jeho názory však nekorespondují s ruskou liberální opozicí, přitom je evropskými politiky i odborníky často považován za jejího pomyslného lídra. Například během kavkazského konfliktu mezi Ruskem a Gruzií z roku 2008 podporoval vojenskou intervenci a uznání nezávislosti vzbouřených republik Abcházie a Jižní Osetie (území oficiálně patřící Gruzii, de facto je ale ovládá Rusko; pozn. red.). Navalnyj byl dokonce pro vyhoštění gruzínské menšiny z veškerého území Ruska. U vyjádření na adresu Gruzínců si také neodpustil rasistické urážky – nazval je hlodavci.
Podobné rysy se současným prezidentem
Navalnyj štěpí odpůrce ruského režimu i svým názorem na problematickou anexi Krymu, k níž došlo před sedmi lety. „Krym je součástí Ruské federace. Nemá smysl si něco jiného nalhávat, neměli by to dělat ani Ukrajinci. Krym zůstane součástí Ruska a už se nikdy v dohledné budoucnosti součástí Ukrajiny nestane,“ řekl v říjnu 2014 v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy. V těchto případech má názorově blíž k vládní straně v čele s Putinem než k liberální ruské opozici, pro níž jsou krajní nacionalismus a ruská rozpínavost nepřijatelné.
Kritik Kremlu tak není od Putina tolik odlišný, jak by se mohlo na první pohled jevit. Oba jsou zastánci tržního hospodářství, ale oba mají rovněž nacionalistické sklony. Největší rozdíl tak pravděpodobně bude v tom, že Navalnyj na rozdíl od Putina silně odsuzuje korupci. Odborník na Rusko Votápek také upozornil na to, že ruský národ miluje mučedníky. „Z Navalného by se tak v budoucnosti opravdu mohla stát tvář revoluce,“ dodal.
