Trump prezidentem. Vítězství muže s „nejhorší kampaní v historii“
Všichni mají ve tváři americký úsměv, oslovují mě „my friend“ a všeobecně tu panuje tak příjemná atmosféra. At´ už přítomní podporují republikána Donalda Trumpa nebo demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou, není na nich znát, že by byli z výsledku nervózní. Průzkumy za poslední měsíce slibovaly vyrovnaný souboj obou kandidátů. A že je co sledovat: buď bude v prezidentském křesle od ledna poprvé žena, manželka někdejšího prezidenta Billa Clintona, nebo to bude poprvé byznysmen, který se ve své kampani odlišoval od všech předchozích kandidátů na prezidenta Spojených států.
21:55 Sedím v plném sále, kde za okamžik volební noc zahájí americký velvyslanec Andrew Shapiro. Fot´áky, kamery i mikrofony jsou připraveny. Ještě předtím Raymond Castillo, rada pro tiskové a kulturní záležitosti americké ambasády, nám všem vysvětluje, jak bude večer probíhat. Přesně v deset hodin odtud začne i živý přenos ČT24.
21:59 Všichni se nedočkavě vrtíme na svých židlích. Minutu před zahájením živého vysílání se na velvyslancově tváři objeví typický americký úsměv, postaví se přesně tak, aby ho mohly všechny přítomné fotoaparáty a kamery snímat. A pak už jde živě do éteru: „Obě naše země, Spojené státy i Česká republika, jsou demokratickými zeměmi. V jedné z nich právě probíhají volby, které budeme přes noc sledovat. Ne všechny země ale takové volby mít mohou,“ připomíná v úvodu své řeči Shapiro. Oba kandidáti se podle něj v kampani věnovali zásadním tématům – a to nejen pro USA, ale pro celý svět. „Rasová nesnášenlivost, migrace, postavení žen,“ vypočítává velvyslanec. „Bude to opravdu vzrušující večer,“ dodává.
Balónky v barvě USA
V tom se určitě nemýlí – vždyt´ poslední měsíce volby amerického prezidenta přitahují pozornost snad všech světových médií. První zářijovou předvolební diskusi obou kandidátů sledovalo rekordních sto milionů diváků. Favoritkou byla Hillary Clintonové. Po druhé debatě to vypadalo na Trumpa, po třetí to bylo těsné. Výsledkem je neobyčejný večer. Všichni jsou napjatí, jak to dopadne. Tady, v Americkém centru, to vypadá, že většina přítomných je spíše pro kandidátku Demokratické strany, než pro republikána Trumpa.
Po chvíli začíná panelová diskuse. Jsou tu stoly s různými ozdobami v barvách americké vlajky. Stejné barvy jsou i všude okolo, na lustru, na chodbách, na židlích jsou přivázané modré a červené nafukovací balónky. V rohu místnosti vše „sleduje“ papírový Trump a papírová Clintonová v životní velikosti.
Pražský summit s Trumpem
Diskuse o možném dopadu amerických voleb na Česko a Evropu se účastní i bývalý český velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář. „Dopad to na nás bude mít velký, proto všichni v České republice volby napínavě sledujeme… Pro mě je vítězství Trumpa noční můrou. Pokud by ale vyhrál, vzniká tu zajímavá možnost: prezident Zeman by mohl v Praze pořádat summit pro Trumpa a Vladimira Putina, všichni si ve spoustě ohledech rozumí,“ říká. Lidé se jeho poznámkou baví. Z atmosféry je patrné, že většina přítomných doufá, že vítězem se Trump prostě nestane. Kolář nabízí i paralelu s brexitem. Jako Češi jsme vzhlíželi k hodnotám a postojům Velké Británie a hle, víme jak to dopadlo. Nyní vzhlížíme ke Spojeným státům a přesto tu je reálná možnost, že se prezidentem stane někdo, kdo nemá úctu k ženám, zato jí má až příliš k Putinovu způsobu vedení své země.
23:50 Ve vedlejší místnosti, do které se diskuse přenášela přes televizi, to žije. Tady diskusi nikdo moc nevnímal. Spíše se sleduje Fox News a průběžné sčítání prvních hlasů. Ruch místnosti připomíná přecpaný úl. Protlačuji se davem do třetího pokoje. Prodírám se mezi Američany, Čechy, novináři i studenty bůhví odkud, slyším angličtinu, češtinu i angličtinu se silným českým přízvukem. Ze všech stran padají stále dokola slova „Hillary, Trump, republikáni“. Zatím je ale sečteno příliš málo hlasů. Teď je čas na živou diskusi a naději. At´ už si přítomní přejí jakýkoli výsledek.
0:01. Židle v první místnosti se zaplňují– je připravena přednáška Steva Doiga, amerického profesora žurnalistiky a držitele Pulitzerovy ceny. Má mluvit o vlivu médií na americké volby. Hned na prvním obrázku prezentace má jedinou fotografii. Je na ní vlak, který naráží do dalšího vozu. „At´ už Clintonová nebo Trump, výsledek voleb bude stejný, jako tenhle obrázek,“ říká Doig. Na podrobné a akademické přednášky není nejvhodnější hodina, Američanův zábavný monolog ale všechny v místnosti uvolňuje, čas utíká rychle – což je i cílem těchto přednášek. Konkrétnější představu o tom, jak to s americkými volbami vypadá, zatím nemáme. Průběžně sleduji televizi, na které se střídají procenta pro Clintonovou a Trumpa. Běží to ale pomalu. Ve většině států není sečteno ani jediné procento.
Nervák večera: Florida
01:00 V místnosti, kde ještě před chvílí probíhala rušná diskuse, se uvolnila místa, ze kterých se dá sledovat přenos Fox news – usadím se pohodlně do modrého fatboye a z židle před sebou si dělám soukromý bar. Řady přítomných prořídly. Zdá se, že aktivnější pozorovatelé občas hosty Amerického centra vyděsí: „V New Hampshire vítězí Trump. Vermont bude asi patřit Clintonové.“ „Cože, fakt?“ opakují se překvapené reakce.
1:53. Jako největší nervák večera se ukazuje Florida. Napnutí jak kšandy jsme byli všichni, at´ už byl náš favorit kdokoliv. Pro oba dva kandidáty byla Florida důležitým státem – výhrou by získali 23 volitelů z potřebných 270. Průběžné výsledky obou kandidátů jsou v tomhle státě těsné po celou dobu. Je sečteno 72 %, zatím vítězí Clintonová.
Je čas na další zábavu. Soutěž, při které budeme tipovat výsledky v jednotlivých státech. K Nebrasce, kterou jsem si z krabice po příchodu vytáhla, se nepřiznávám. Tuhle hru hrát nebudu. Jako zábavnější mi přijde sledování televize a vybarvování omalovánek amerických států, podle průběžných výsledků. Ty při příchodu dostal každý, stejně jako dvě pastelky s barvami republikánů a demokratů: červenou a modrou.
Americké volby v rytmu Kryla
02:00 Ve USA se zavírají další hlasovací místnosti. Zrovna tu probíhá vzrušená debata, samozřejmě především o Floridě, lidé přešlapují u televizí, stále sledují pomalu se měnící výsledky. Přes hluk diskutujících diváků není slyšet, co pohledná moderátorka ani moderátor Fox news, který podezřele připomíná figurku Kena, říká. Ve vedlejší místnosti se ozývá zpěv a kytara. V Americkém centru se zkrátka při napínavé volební noci může stát cokoliv. Americký rada Raymond Castillo zpívá do mikrofonu s papírovým kloboukem na hlavě, jak jinak než s obrázkem americké vlajky. Z místnosti ke mně doléhají tóny Krylova Anděla.
03:55 Florida stále nemá sečteno. Nikdy bych nevěřila, že i takto pomalá akce může být tak dramatická. Průběžný výsledek se totiž proměnil – o dvě procenta víc získává Trump. V místnostech Amerického centra zůstává posledních pár statečných – zhruba třicítka unavených lidí přilepených k televiznímu vysílání. Přes všechny statistiky a odhady novinářů, že Florida bude patřit Clintonové, to vypadá spíše opačně… Sčítání i ostatních amerických států je v plném proudu.
Několik hodin už sleduji, jak se červená barva republikánů šíří po mapě Spojených států. Spolu s tím se zvyšuje moje únava. Vedle mě usíná zřejmě také student, celkově se atmosféra proměnila. Většina židlí je prázdná, přítomní se nutí držet oči otevřené a počkat na výsledek. Nikdo už nediskutuje, nemluví. Začínají si zvykat na myšlenku, že jméno jejich nového prezidenta bude Trump.
6:50 Oficiální výsledky ještě nejsou. Přítomní přesto mají jasno. Odcházím. Na Malostranském náměstí čekám na ranní spoj do postele a píšu svým přátelům, kteří průběh voleb sledovali ze svých domovů. Na přemítání o tom, jak moc se věci pro USA nebo pro celý svět mění, nemám chut´ ani energii. Vyhrál muž, který říká věci přímo. Muž, jehož předvolební kampaň spousta novinářů, označovali za nejhorší v moderní historii. Jenže zabrala. Američtí občané prostě zvolili možnost být „great again“. Dobrou noc.
