Trenér fotbalové reprezentace riskuje opomíjením mladých neúčast na mistrovství Evropy
Zdá se být skoro až neuvěřitelné, že má Jaroslav Šilhavý po minulém měsíci odvahu pozvat na odvetné utkání v Albánii v rámci kvalifikace mistrovství Evropy velmi podobný seznam hráčů. Reprezentace chce minimálně dle výpovědí členů týmu v Tiraně vyhrát, složení kádru však příliš velkou naději nedává. Pouze tři změny oproti říjnové nominaci nahrávají spekulacím, že se Česká republika poprvé od vzniku samostatného státu nedostane na evropský fotbalový šampionát. I případná baráž proti dvěma soupeřům bude náročná.
Pokud Češi nad Albánií vyhrají, je postup na mistrovství Evropy takřka jistý, remíza či prohra však dostane národní tým do situace, v níž bude nucen v listopadu minimálně remizovat v Polsku. To už bude zápas o všechno, který oba výběry musejí zvládnout, jinak kvalifikací přímo na šampionát neprojdou. A Češi venku favoritem nebudou. Pokud by chtěl někdo hledat ideální chvíli na zakomponování rozehraných mladíků Pavla Šulce z Viktorie Plzeň se spart´anem Filipem Panákem, pak je rozhodně nyní.
Argumentovat výsledky není na místě
Ještě více urážející pro fanoušky než samotné opomenutí zmíněné dvojice je trenérova argumentace, proč šanci mladým fotbalistům ve formě nedal. Šilhavý zmiňoval, že by povoláním Šulce s Panákem získal typologicky odlišné hráče, kteří se mu nehodí do herního stylu. Tím dal lodivod reprezentace v podstatě najevo, že ztráta doma s Albánií nebyla chybou jeho špatné volby sestavy a že směrem do odvety zásadní změny dělat nehodlá.
Dále se Šilhavý oháněl dobrou bilancí z posledního roku, ve kterém Češi neprohráli jediný zápas kvalifikace. Znamená to, že jako 37. tým světového žebříčku FIFA porazili trápící se Poláky, zdolali Faerské ostrovy a ostudně remizovali na půdě Andorry. Ta je v žebříčku až o více než sto míst níže. I domácí remízu s Albánií, která ještě před pár lety rozhodně nepatřila mezi adepty na postup na Euro, označil Šilhavý za přijatelnou. Pokud tyto výsledky proti průměrným a podprůměrným světovým soupeřům opravdu považuje za úspěch, je to pouze další důkaz, že časté diskuze veřejnosti ohledně jeho vyhazovu jsou na místě.
Mladí nabízejí potřebnou drzost
Nespokojenost s nominací pramení především z opomenutí dvaadvacetiletého záložníka Šulce a o pět let staršího obránce Panáka. První zmíněný se řadí mezi nejproduktivnější hráče české ligy a sledují ho skauti týmů z předních evropských soutěží. Druhý je dle mnohých expertů nejlepší hráč domácí soutěže. A přestože 27 let není z pohledu sportovce vyloženě období mladíka, defenzivní hráči se v tomto věku obvykle dostávají do nejlepší formy kariéry.
Hra Panáka je postavena na nadstandardní práci s míčem a schopnosti poradit si s rizikem. Šulc je zase hráč, na kterém je již dle pohybu znát obrovská chut´ vyhrávat. Jeden z největších českých talentů by dal pomalé záloze reprezentace aktivitu a běhavost. V nominaci málem chyběl i Panákův spoluhráč ze Sparty Martin Vitík. Šilhavý povolal dvacetiletého obránce až za zraněného Davida Zimu, nelze tedy očekávat, že by měl hrát. Přitom má čerstvé zkušenosti z velkých zápasů z klubové scény i v evropských pohárech.
Zkušená česká družina samozřejmě může v Albánii vyhrát, pojistit si postup a uklidnit situaci. V opačném případě ale bude v listopadu pod obřím tlakem. Šilhavý mohl mít krásně připraveného Šulce a Panáka, kteří by byli již z říjnových zápasů sehraní s týmem. Místo toho si lze již nyní živě představit, jak Šilhavý na listopadové tiskové konferenci argumentuje, že před případným rozhodujícím zápasem nemohl povolat nevyzkoušené hráče.
