Tréma ukazuje, že k vysílání přistupujete s respektem, radí moderátor Jan Kovařík
„Začněte co nejdříve a sáhněte po každé příležitosti. Teprve tím zjistíte, jestli je rozhlas váš šálek čaje,“ předal Kovařík studentům důležitou myšlenku hned na úvod. Čerpá z vlastní zkušenosti, protože se k rozhlasu dostal už v osmi letech ve druhé třídě základní školy. Ředitel si ho společně s dalšími dvaceti žáky zavolal do kanceláře, jenže tam zjistili, že omylem. „Volali jiného Kovaříka z 5.B,“ usmíval se moderátor.
I přes mýlku v ředitelně zůstal a stal se součástí nově vzniklé Stanice mladých reportérů Československého rozhlasu. „A tak jsem dostal šestnáctikilový magnetofon a jel nahrávat rozhovory. Úplně mě to vcuclo a už nikdy nepustilo,“ vzpomínal Kovařík. Následně vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a vzápětí nastoupil do Českého rozhlasu.
K živému vysílání se dostal brzy a musel se vyrovnat s nervozitou. „Když svítí červené světlo, ani to jinak nejde. Tréma byla a stále je nezbytná. Ukazuje, že k vysílání přistupujete s respektem,“ vysvětlil pozorně naslouchajícím studentům zkušený moderátor.
Mluvit se naučíte jen praxí
Rádio je podle Kovaříka nejkrásnější médium světa. „Když jste u mikrofonu, není mezi vámi a posluchačem žádná bariéra,“ myslí si. Moderování, obzvlášt´ naživo, je ovšem složitou záležitostí. „Stále musíte trénovat, naučit se mluvit na pódiu, do mikrofonu,“ radil studentům. „Na živých lidech si musíte ozkoušet, jestli na posluchače funguje vás humor nebo vaše snaha vyvolat napětí,“ doplnil Kovařík s tím, že ve studiu moderátor žádnou reakci nedostane.
Kdokoliv, kdo chce pracovat v rozhlase, musí umět ovládat svůj hlas a dech. Zásadní je také potřebná jazyková výbava. „Nutný je dobrý psaný projev i spisovný jazyk. Postupem času se naučíte vědomě přepínat mezi spisovnou a nespisovnou češtinou,“ uvedl Kovařík. Doporučil také práci na slovní zásobě. Sám v dospívání hodně četl. „Přelouskal jsem celou maminky knihovnu,“ dodal s úsměvem.
Politici chtějí ovládat média
Podle Kovaříka musí být moderátor v rozhovoru politikovi oponentem. Ukázal jeden příklad, kdy se tak nestalo. „Kolega z Českého rozhlasu Luboš Xaver Veselý si pozval premiéra Andreje Babiše a nechal ho hodinu mluvit o tom, jak je úžasný člověk, vzorný otec a workoholik. To ve veřejnoprávním médiu nejde,“ uvedl.
Kovařík si nemyslí, že touha politiků získat moc nad médii slábne. „Nedělám si iluze, spíše je to naopak.“ Připomněl příklad z října 2017, kdy po volbách do Poslanecké sněmovny přijel na rozhovor do Radiožurnálu místopředseda sněmovny Tomio Okamura. „Kolegyně Markéta Bastlová mu dvacet minut rázně, ale dobře oponovala. Po konci vysílání jel dolů páternosterem a s naběhlou žílou na čele řval: ‚Všechny vás zničíme! Zrušíme vás! Rozpustíme!’“ vyprávěl Kovařík. Občané musí podle něj veřejnoprávní média chránit: „Jestli nezůstanou svobodná, uděláme společnosti velmi špatnou službu. A odneseme to úplně všichni.“
