Trasování nefunguje tak dobře jako dřív. Vše je hlavně o motivaci lidí nahlašovat kontakty
Trasování pozitivně testovaných lidí by v nejideálnějším případě mělo vést k takzvanému pacientovi nula, tedy k prvnímu nakaženému. Je ale jasné, že něco takového už není možné. Vyhledávat všechny, se kterými přišel nakažený člověk do kontaktu, je mimo jiné důležité i proto, aby se nemoc přestala rychle šířit, a zmírnil se tak nárůst pozitivních případů.
Změna chování hygieny
S průběhem trasování mám osobní zkušenosti. Koronavirus jsem totiž prodělal dvakrát. Poprvé v srpnu roku 2020 a podruhé v únoru letošního roku i s celou rodinou. Když mi pracovník hygieny volal při první nákaze, ozval se hned následující den po pozitivním výsledku. Chtěl znát veškeré kontakty na lidi, se kterými jsem se viděl, a adresy míst, na kterých jsem byl. Navíc očekával velice podrobné odpovědi. Situace na mě tehdy působila tak, že trasování funguje organizovaně.
Zkušenost z února byla už o poznání horší. Prvním nakaženým v mé rodině byl táta, kterému hygiena vůbec nezavolala. Na testy mě poslala praktická lékařka. Spolu s pozitivním výsledkem mi přišel i odkaz na formulář k takzvanému sebetrasování. A tady se začaly objevovat výraznější nedostatky. Formulář byl v angličtině, navíc velice nepřehledný. Lidem i z tohoto důvodu může chybět motivace něco podobného vůbec vyplňovat a například starší lidé ani nemusí vědět jak.
Hygienická stanice se ozvala až po třech dnech od mého pozitivního testu. Nikdo už se ale neptal, kde a s kým jsem byl poté, co jsem přišel do kontaktu s pozitivním. Formulář k sebetrasování pracovník hygieny ani nezmínil. Na ještě lhostejnější zájem hygieny o trasování upozornila začátkem března předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Nakažený se snažil nahlásit veškeré kontakty, ale operátor ho zastavil u čtvrtého člověka s odůvodněním, že na víc lidí by stejně neměli kapacitu a nestíhali by všechny včas kontaktovat,“ uvedla během jednání ve Sněmovně. Když by se takto postupovalo ve všech případech, celé trasování by postrádalo smysl.
Někteří lidé nechtějí být nahlášeni
V médiích se navíc čím dál častěji objevují informace, že pozitivně testovaní nahlašují v průměru jen jednu osobu. Je to ale z důvodu, že přišli do kontaktu opravdu jen s jedním člověkem, nebo pro nahlášení například svých příbuzných nemají motivaci? Pandemie koronaviru se značně promítá i do ekonomiky. Někteří lidé se neobávají onemocnění jako takového, ale bojí se, že kvůli němu zůstanou minimálně 14 dnů doma, nebudou moci chodit do práce, a tudíž nedostanou sto procent platu. I z toho důvodu zřejmě nechtějí být někteří nahlášeni.
Vláda tedy navrhla zvýšení nemocenské po dobu karantény či izolace na sto procent platu. To by ale mohlo být kontraproduktivní. Někteří by totiž zřejmě nahlašovali fiktivní kontakty, jen aby dostali placené prázdniny. I proto Poslanecká sněmovna návrh zamítla.
Schválený byl alespoň příspěvek 370 korun denně, který má posloužit jako dostatečná kompenzace pro lidi v karanténě a izolaci. Trasování by se tak alespoň trochu mělo posunout k lepšímu. Dalším krokem za světlejšími zítřky je zvýšení důslednosti hygieny při dotazování. Pokud by se opět podařilo virus lépe trasovat, mohlo by to výrazně přispět k uvolnění vládních opatření a ke zlepšení situace. Navíc se také začíná více očkovat, a tak doufejme, že se pomalu budeme vracet do normálního stavu.
