Světelný smog může být stejně škodlivý jako znečištění ovzduší, říká astrofyzik Jiří Grygar
Nadměrné množství světelného smogu není jen problémem astronomů, kteří kvůli němu nemohou zkoumat noční oblohu. Podle Mezinárodní asociace pro ochranu noční oblohy (IDA) postihuje světelné znečištění více než 80 % světové populace. Města proto hledají řešení, jak svítit šetrněji.
Světelný smog je druh znečištění, které vzniká nadmírou umělého osvětlení. „Jedná se o záři, která se odráží od částic v atmosféře a rozptyluje se do okolí. Výsledkem je, že noční obloha už není temná, ale oranžová nebo bělavá,“ vysvětluje astrofyzik Jiří Grygar. Podle Mezinárodní asociace pro ochranu noční oblohy (IDA) patří k hlavním zdrojům světelného smogu pouliční lampy, nasvícené budovy, billboardy, parkoviště nebo nonstop provozy obchodů.
Brno svítí chytře
Jednou z metod v boji proti světelnému smogu je chytré veřejné osvětlení, které dokáže pomocí regulátorů napětí automaticky snížit intenzitu světla podle potřeby. Takové systémy testuje například Brno. „Naší snahou je udržet v rovnováze bezpečnost, ekologii a ekonomický provoz veřejného osvětlení,“ říká Klára Opálková z tiskového střediska Magistrátu města Brna.
„Pravidelně měříme svítivost, eliminujeme světelný smog a kde je to třeba, měníme nevyhovující zdroje za šetrnější k životnímu prostředí. Postupně tak instalujeme stovky nových LED svítidel, jejichž světelný tok směřuje výhradně dolů,“ dodává.
Brno tak v tuto chvíli patří zároveň k energeticky nejúspornějším městům v zemi. „Za posledních 25 let se nám podařilo spotřebu elektřiny snížit zhruba o polovinu, přestože máme o dvanáct tisíc svítidel více,“ vysvětluje Opálková.
Ze zahraničí mohou jít příkladem evropské metropole, kde se problematikou světelného smogu zabývají již několik let. Například Vídeň zavedla pravidla, která určují, kdy se má nasvícení budov a reklam vypínat. Podporují také firmy a instituce, které na tato opatření přistoupí. Rakousko se navíc může pyšnit regionem Lungau, kde je hladina světelného smogu vůbec nejnižší.
Na podobná řešení postupně přecházejí i česká města, která začínají omezovat slavnostní nasvěcování památek. Konkrétně Praha toto omezila u Petřínské rozhledny nebo Rudolfina.
Vliv na přírodu
Yvonna Gaillyová z Ekologického institutu Veronica zmiňuje, že světelný smog má výrazný ekologický dopad. „Nadměrné osvětlení narušuje přirozený rytmus přírody. Světlo v noci mění chování hmyzu, ptáků i savců a mnozí z nich ztrácejí orientaci,“ vysvětluje. Dodává, že i světlo, které se na první pohled jeví jako slabé, může mít v noci velký vliv. „Stačí několik světelných zdrojů v otevřené krajině a pro mnoho druhů se noc prakticky promění v den,“ vysvětluje Gaillyová.
Podle ní je proto důležité, aby města při modernizaci osvětlení myslela kromě spotřeby energie také na ekologickou stopu. „Úsporné technologie jsou krok správným směrem, ale podstatné je svítit jen tam, kde je to potřeba a jen tak silně, jak je to nutné,“ doplňuje.
Dark sky zóny lákají turisty
Zájem o zachování míst s přirozenou tmou přitom nesdílí jen ochránci životního prostředí, ale také turisté nebo fotografové. Důkazem jsou sociální sítě, na kterých je v poslední letech virální trend tzv. dark sky zón, neboli oblastí, kde se světelný smog minimalizuje cíleně. Díky tomu lze na noční obloze pozorovat podivuhodné úkazy.
Noční rezervace vznikají především v přírodních parcích a chráněných oblastech. Inspirací může být Galloway Forest Park ve Skotsku nebo Mont-Mégantic v Kanadě, kde se z noční oblohy stala turistická atrakce. V Česku má podobný charakter Jizerská oblast tmavé oblohy, která byla zaznamenána již v roce 2009 jako první svého druhu ve střední Evropě.
