Studentům může k důstojnému bydlení pomoci škola i stát
„Kdyby moje sestra nebyla sociální pracovnice, tak netuším, co se všemi formuláři dělat,“ říká osmnáctiletý student Adrian Tůma, který si letos v září žádá o dávky na bydlení přes Ministerstvo práce a sociálních věcí. Díky studiu spadá do kategorie nezaopatřeného dítěte, což jsou osoby, které si i po dokončení povinné školní docházky soustavně vzdělávají a tím pádem se připravují na budoucí povolání.
Tůma má jako jediný stálý příjem alimenty. „S přítelkyní teď zvládáme zaplatit nájem, ale na život nám už moc nezbude. Oba jsme studenti a práci na plný úvazek si nemůžeme dovolit. Až při stěhování do nového bytu jsme zjistili, že na příspěvky máme nárok,„ dodává.
Mýty vs. skutečnost
Podmínky a dokumenty, které je třeba doložit se každý rok mění, a tak ve společnosti kolují často zastaralé informace. „Při žádosti o dávky není třeba mít na adrese pobytu trvalé bydliště, neposílají se nikam ani výpisy z účtů a u nezaopatřených dětí není třeba dodávat příjem rodičů,“ vyvrací domněnky mnoha lidí Aneta Ptáčková, právnička ze sociálně právní poradny.
V roce 2024 si lze žádat o příspěvek ještě před nastěhováním na adresu, u které se žádá o dávku. Zároveň je možné vyřizovat ji i tři měsíce po placení nájmu. Dávky žadatel obdrží i za proběhlé měsíce. Právnička Ptáčková upřesňuje, že jediným důvodem, proč žadatelé příspěvek nedostanou, je nedoložení všech dokumentů včas nebo uvádění nepravdivých informací.
Na Ministerstvu práce a sociálních věcí si o dávky mohou žádat lidé, jejichž výdaje na bydlení jsou vyšší než 30 % jejich příjmů a zároveň těchto 30 % nestačí na normativní náklady na bydlení.
Výše příspěvku pro studenty ministerstvo vypočítává ze stálého příjmu žadatele. U studujících jde o práci na plný úvazek a alimenty od rodičů. Na stránkách MPSV je pomocná kalkulačka, která odhaduje výši možných příspěvků.
Podle statistik dosahuje na dávky více lidí než dříve, zatímco v červenci 2022 dosáhlo na příspěvky 171 000 domácností, za letošní červenec jde o 264 600 domácností a 181 000 nezaopatřených dětí.
Hodiny na úřadech nejsou podmínkou
Kromě množství formulářů je pro studenty odrazující a občas i nemožné trávit čas na úřadech. Od ledna roku 2024 však spustilo Ministerstvo sociálních věcí aplikaci Jenda, díky které je možné nahrát všechny dokumenty on-line. Do klientské zóny Jenda se přihlašuje přes identitu občana.
„Aplikace je přehledná, navede člověka, co, kam a kdy nahrát. Nevýhodou je, že celý proces s ní trvá déle,“ uvádí Tůma a zkušenost potvrzuje i právnička Ptáčková, podle níž je ale výhodnější zajít si k přepážce. „Pracovnictvo na úřadě s lidmi hned žádost projde a sdělí, co je třeba popřípadě doplnit. Portál Jenda je pak lepší na dodávání dokumentů během roku a při obnově žádosti,“ doplňuje pracovnice sociálně právní poradny.
Školy pomáhají
Osoby studující školu, která se nenachází ve městě jejich trvalého bydliště, mohou mít nárok na ubytovací stipendium. Třiadvacetiletá Anna navštěvující Právnickou fakultu využila nabídku Karlovy Univerzity na pokrytí části výdajů.
„Žádost se podává skrze webovou aplikaci, a tak to zabere jen pár minut a požadavky jsou přehledné. Dostávám nyní dva tisíce korun asi třikrát za semestr, což mi zaplatí různé prostředky do domácnosti, které nejsou úplně levné,“ říká Anna, která je ze Středočeského kraje a příspěvek dostává již několik let.
Dostupnost příspěvků se stále zvedá
Každá škola má pro ubytovací stipendia své vlastní podmínky. V Praze dávky nabízí řada větších vysokých škol. Na rozdíl od dávek na Ministerstvu práce a sociálních věcí u univerzit je nejdůležitější podmínkou nemít trvalé bydliště ve městě, někdy i okrese, kde se škola nachází.
Podmínky pro získání příspěvků se stále mění, co platilo před rokem, je nyní jinak, a tak se dotazům nelze vyhnout. Je možné si domluvit schůzku v Centru sociálních služeb, kde pracovníci s žadateli mohou všechny formuláře vyplnit.