Studenti se na stávky nechodí flákat, říká mluvčí Fridays For Future
Petr Doubravský dříve působil v organizacích Mladí zelení a Limity jsme my. Před necelými třemi lety se podílel na vzniku české odnože mezinárodního hnutí Fridays for Future, jehož iniciátorkou je známá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Ta jako první začala s tím, že si každý pátek chodila sedat před švédský parlament s cedulí „školní stávka za klima“. Její akce postupně volala celosvětovou pozornost, čímž vzniklo právě hnutí Fridays For Future.
První české stávky za klima se v Praze v březnu 2019 zúčastnilo přes deset tisíc žáků. Řada lidí tehdy akci kritizovala se slovy, že studenti demonstrují jen proto, aby nemuseli na vyučování. „Symbolicky se snažíme poukázat na to, že pokud politici nedělají, co se od nich očekává, odmítáme dělat to, co se očekává od nás, jako studentů,“ vysvětluje Doubravský s tím, že mladí demonstrují ze svého přesvědčení, ne kvůli dni stráveném za školou. „Záškoláctví je v dnešní době naprosto běžná záležitost, ale existují určitě příjemnější způsoby, jak strávit den za školou, než hodiny pochodovat centrem Prahy,“ říká aktivista. Vadí mu, že se také často setkává s tím, že učitelé žákům demonstrace nechtějí uznat jako omluvu z vyučování.
Školství má vést k aktivitě
Podle Doubravského by žáci a studenti měli mít možnost vždy se akcí Firdays for Future zúčastnit. Zákazy ze strany učitelů označuje dokonce za selhání školství. „Když se student rozhodne stávkovat, evidentně ho téma ochrany životního prostředí zajímá. Díky tomu, že se na akci člověk může bavit s lidmi s podobnými zájmy, získává možnost dostat se do hloubky problému více, než při teoretickém výkladu ve škole,“ je přesvědčen mluvčí hnutí, podle něhož by školy měly motivovat k občanské angažovanosti.
Jak ale Doubravský upozorňuje, péče o životní prostředí by neměla zajímat zdaleka jen studenty. Jde i o téma, které hýbe ekonomikou. Obnovitelné zdroje jsou podle něj energetickou budoucností. Poukazuje při tom na studii výzkumné organizace BloombergNEF, podle níž má Česká republika nevyužitý potenciál v obnovitelných zdrojích jako je kombinace větru, solárních panelů nebo vody. „Podívejme se na česko-rakouské hranice. Rakouské větrníky našim sousedům elektřinu vyrábí, tak proč jsme to jako stát nezavedli taky? Není tam žádná stěna, která by větru překážela, proto větrníky můžeme využívat stejně,“ míní Doubravský. Dokládá to studií o potenciálu větrné energie v Česku, kterou vypracoval David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Větrné elektrárny by podle ní mohly v Česku pokrýt 10 – 25% spotřeby elektřiny. Pro srovnání: za rok 2020 měly tuzemské větrné turbíny na výrobě elektřiny podíl jen 1,6 %.
Greta mi dodala inspiraci
V současnosti Doubravský studuje enviromentálního studia a ekonomii na Masarykově univerzitě v Brně. „Jde o vztah člověka a přírody v širších souvislostech. S ekonomií mi to přijde dost zajímavá kombinace oborů,“ vysvětluje aktivista. Na otázku, kolik času nad svojí aktivitou v klimatu tráví, odpovídá bez váhání: „Když se budu soustředit jen na aktivismus, tak je to zhruba 20 až 30 hodin týdně.“ Jinak prý ale tématu věnuje v podstatě všechen svůj čas. Přiznává, že Švédka Greta Thunbergová mu dodala inspiraci, motivovala ho. „Mám pocit, že dokázala debatu ohledně klimatu hodně posunout dopředu a zapojit do toho velkou řadu lidí,“ dodává lídr českého hnutí Fridays For Future.
