Studenti mohou maturovat i z knih, jako je Hra o trůny. Školy je tak chtějí přilákat ke čtení
Studentka Barbora Motrincová (24) si krátí každodenní cestování s knihou v ruce. „Cesta vlakem mi trvá hodinu a půl, proto ji využívám ke čtení. Hlavně to jsou knihy o osobním rozvoji.“ I výzkumy nasvědčují tomu, že většina české populace patří mezi čtenáře. „Rozhodně bych vyvrátila představu, že mladí lidé nečtou. Samozřejmě ne všichni, ale čtou. A to čím dál víc. Vycházejí pro ně na trhu dobré knihy, což jde ruku v ruce s poptávkou,“ říká knižní influencerka Lucie Zelinková (28), která prostřednictvím sociálních sítí doporučuje knihy ostatním. Sama přečte kolem dvou set knih ročně, částečně i proto, že pracuje ve vydavatelském domě.
2013 – 84% -> 2018 – 78%
Roční průměr
12,5 knihy
Nejaktivnější čtenáři
18-24 let
Nejoblíbenější kniha
Harry Potter
Nejpopulárnější autor
Jo Nesbo
Zdroje:
Čtenáři a čtení 2018, Národní knihovna/Nielsen Admosphere
Český statistický úřad
Seznam literatury jako problém
Od roku 2011 se díky státní maturitě ústní zkouška z českého jazyka pro studenty zjednodušila. Namísto klasických maturitních otázek z historie literatury student odevzdá seznam dvaceti přečtených děl. Z těch si jedno vylosuje a rozebírá ho. „Původním záměrem Ministerstva školství bylo přinutit studenty k četbě a myslím, že to funguje,“ prozrazuje učitelka češtiny z Karlínského gymnázia Jana Jeřábková.
Mladí čtou raději knihy, které si sami zvolí. „Občas vídám, že má student na lavici knihu, která není z maturitního seznamu. Vítáme, když si studenti čtou i něco mimo něj,“ pokračuje Jeřábková. Jenže seznam potom podle ní často zůstává stranou a někteří si z něj nakonec vyberou jen z povinnosti. „Kdyby taková nabídka nebyla, studenti nepřečtou nic.“ Její slova potvrzuje studentka Tatiana Skoumalová (22). „Z maturitní četby jsem přečetla jen Malého prince a některé básně z Kytice a ze Seifertovy Maminky. Bylo mi nepříjemné, že mě někdo nutí do čtení knih, které jsem si sama nevybrala.“
Podle výzkumu Národní knihovny má podobně negativní vztah k maturitní četbě téměř třetina Čechů. Najdou se ale i takoví, kteří se ke knihám ze seznamu vracejí zpětně. „Až po maturitě jsem přečetla Nerudovy Povídky malostranské. Přemýšlím takhle i o dalších knihách třeba od Franze Kafky, protože se o nich hodně mluví,“ říká studentka Barbora Motrincová.
Vyrovnávání se s jazykem
Knihy si student ze seznamu vybírá individuálně. Nejpopulárnější jsou díla světové i české literatury z 20. a 21. století. Naopak literatura do konce 19. století není oblíbená. Důvodem je zastaralý jazyk. „Například Babička nebyla pro čtení úplně pohodlná. Četla jsem ji proto pomaleji, ale nebylo to tak těžké. Příběhu jsem rozuměla, i když jsem si musela některá slova dohledat,“ říká Barbora Motrincová. Jazyk, kterým je kniha napsaná, může některé studenty odradit od další četby.
Starší literatura není mladým blízká ani obsahem. „Z literatury do dvacátého století je pro ně lákavý Dekameron, akorát může odradit svým rozsahem,“ domnívá se Zelinková. Mladí podle ní čtou raději to, co se tematicky blíží jejich vlastním životům. „Myslím si, že pro generaci dvacetiletých je hodně atraktivní Romain Rolland a jeho kniha Petr a Lucie. Velký Gatsby od Francise Scotta Fitzgeralda je zase nadčasový a Nabokova Lolita nadchne proto, že je na hraně morálky.“
Zkouška z Harryho Pottera
Mnoho středních škol seznamy maturitní četby modernizuje. „Harryho Pottera J. K. Rowlingové či Osvícení Stephena Kinga jsme zařadili proto, že seznam nemá být soupisem „mrtvé“ četby. Musí se neustále vyvíjet a reagovat na současné trendy,“ říká češtinářka Michaela Böhmová z Gymnázia Ostrava-Hrabůvka. Jejich seznam obohacují mimo jiné tituly ze současné literatury, jako je Hra o trůny nebo severské detektivky od Jo Nesba. Podobný názor zastávají i další střední školy. V oddílu české literatury od 20. století Karlínského gymnázia v Praze figurují díla současných autorů jako je Radka Třeštíková, Alena Mornštajnová či Jiří Šulc.
Do seznamu četby se ale nemůže přidat každá kniha, kterou si studenti zamanou. „V povinné četbě jsou nejlepší díla, která nám literatura v průběhu historie dala. U současných děl by se mělo zvažovat, zda je kniha natolik zralá, aby se do seznamu dostala,“ říká češtinářka Jeřábková. Proto má zařazení knih do seznamu svůj důvod. Nejen že vypovídají o době, v níž byly napsány, ale zároveň patří k všeobecnému přehledu dospělého člověka.
Pestrý knižní trh
Mladí se mírně odklánějí od klasické beletrie a hledají v nových knihách i faktografii. „Aktuálně hodně letí knihy o pamětnících holocaustu, jako například Mengeleho děvče a Tatér z Osvětimi. Dnes jsou takové knihy psané čtivě. Propojují fakta a příběh,“ říká vedoucí knihkupectví Alice Ďurechová (31). Mladá generace tíhne spíš ke knihám, které jsou populární u vrstevníků a jsou vidět na sociálních sítích. Právě knižní influenceři je mohou ke čtení inspirovat. „Sdílím jen knihy, které přečtu. Snažím se vyjádřit svůj názor na ně a popsat, komu by se mohly líbit,“ vysvětluje influencerka Zelinková. Zvýšený prodej takových titulů potvrzuje i vedoucí knihkupectví. „Když nějaký influencer sdílí knihu, zvýší to její prodejnost. Ovlivňují tak lidi i trh.“
Výhodou knižní nabídky posledních třiceti let je její různorodost. Poskytuje literaturu různých kvalit a žánrů, od fantasy přes komiks až po horory. Díky tomu si knihu v knihkupectví najde každý.
