Student přispěchal bránit napadeného chlapce. Odborníci ale radí zavolat pomoc
I přes fakt, že je Česká republika podle Globálního indexu míru osmou nejbezpečnější zemí na světě, vzrostla za poslední dva roky kriminalita o skoro 19 %. Příkladem je i zmíněný incident z 15. ledna, kdy se v ostravské ulici 28. října pokusili dva čtrnáctiletí pachatelé okrást o dva roky mladšího chlapce. Šestnáctiletý Jan Baloun ale nečinně nepřihlížel. „Prostě jsem se rozhodl, že je zpacifikuji a chlapci pomůžu. Chytil jsem jednoho z nich do kravaty a hodil jsem s ním na zem,“ řekl pro server Novinky.cz Baloun o loupežném přepadení, jehož videozáznam, rezonoval českým mediálním prostorem. „Je mi líto, že tolik lidí si potyčky nevšimlo, přitom ji museli zaznamenat,“ komentoval situaci, která se stala přímo v rušném centru Ostravy.
Student, který se útočníkům postavil, později z rukou šéfa Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje převzal medaili. „Bohužel všude vidíme, jak jsou dnes lidé neteční. Na hlavě kapuci, v ruce mobil a vůbec nevnímají, co se kolem nich děje. Přitom žijeme v době, kdy je velmi důležité dívat se kolem sebe,“ komentoval Balounovo počínání ředitel policie Tomáš Kužel pro server iDNES.cz. Právě policie přitom doporučuje v podobných situacích nezasahovat a raději přivolat strážce zákona.
Přihlížející se zavoláním pomoci váhají
Zasáhnout během přepadení není zdaleka samozřejmostí. „Je těžké něco takového rychle zpracovat a vstřebat. Spousta lidí si v momentě, kdy jsou svědky konfliktu, najdou pro situaci racionální vysvětlení. Nebo se nechtějí míchat do něčeho, co se jich netýká,” hájí nečinné svědky trenér sebeobrany Pavel Houdek. „Když do toho vstoupíte, jste další terč, takže je naprosto logické a správné, že člověk, který nemá zkušenost s násilím, se tomu vyhne. Může za to efekt přihlížejícího, který funguje tak, že čím více lidí na místě je, tím spíše počítají s tím, že někdo už pomoc zavolal.“
Podle psychologa Marka Preisse z Národního ústavu duševního zdraví je ovšem odpovědnost rozložená mezi několik náhodných kolemjdoucích, kteří by měli nějakým způsobem pomoct a nespoléhat na ostatní. „Obecně platí, že bychom neměli očekávat, že zasáhne někdo jiný a měli bychom vnímat odpovědnost hlavně u sebe,“ říká a dodává, že zavolat pomoc policie nikdy neuškodí.
Ztuhl jsem, říká přihlížející napadení
Kromě zmíněného efektu přihlížejícího za nečinnost v situacích, kdy jsme svědky násilí, může také takzvané zamrznutí. S tímto jevem se při rvačce na pražském Masarykově nádraží setkal respondent, který si přál zůstat v anonymitě, ale redakce jeho identitu zná. „U tramvajové zastávky byla potyčka. Nevěděl jsem, o co šlo, ale jakýsi chlap v maskáčovém oblečení cosi pokřikoval na ukrajinsky mluvícího cizince. Ten po chvíli odešel do nádražní haly, ale hlučný chlap ho následoval. Přes sklo jsem viděl do místnosti, kam přišel hlídač. Cizinec neuměl česky, a tak mlčel. Po chvíli ostraha na muže v maskáčích kývnula a vyvedla Ukrajince před halu. Venku ho „sekurit´ák“ přitlačil ke stěně, vzal mu hlavu a třísknul s ní o zeď. Všude byla krev,“ popsal traumatizující zážitek, při kterém doslova ztuhl. Incidentu přihlížel i hlouček dalších lidí. „Když si na to vzpomenu, tak cítím vinu, že jsem něco neudělal. Mohl jsem vytáhnout telefon a zavolat policii nebo to alespoň natočit. Ale ztuhl jsem. stejně jako ostatní,“ dodává.
Mluvčí Policie České republiky Ondřej Moravčík tvrdí, že v podobných případech neexistuje jednotný postup a vždy je důležité vyhodnocovat kontext. „Pokud se perou děti, tak samozřejmě z pozice dospělého je vhodné aktivně zasáhnout. U plnoletých osob je situace odlišná. Těm, kdo uvidí nějaký konflikt doporučujeme hlasitě křičet a volat něco ve smyslu ‚nechte toho nebo volám policii.‘ Zkrátka a dobře donutit agresory zpozornět,“ říká Moravčík. Ideální je podle něj přivolat policejní hlídku.
O tom, zda chce někdo zasáhnout, nebo raději pasivně přihlížet a zavolat policii, musí ale ve finále každý zvážit sám za sebe. Pro intervenci se rozhodl například tehdy sedmnáctiletý student Stanislav Sobol. „Jednou jsem šel po ulici Prahou, když se kousek ode mě jedna paní ptala mladé slečny, zda nemá nějaké peníze. Ta jí nevěnovala pozornost a ta paní ji napadla. Přiběhl jsem tam a konflikt se mi podařilo uklidnit. Mezitím jsem zavolal policii a na místo ji navedl podle čísla sloupu veřejného osvětlení,“ říká Sobol. Podle expertů by měl každý, kdo se stane svědkem pouličního incidentu, být pozorný a po vyhodnocení situace jednat. Rychlá reakce totiž může v podobných případech i zachránit život.
