Stát jí snížil příspěvek na péči. Má být samostatnější, paradoxně však potřebuje čím dál větší asistenci
Kdy se u vás mozková obrna projevila a jak vznikla?
Narodila jsem se jako nedonošená. Došlo ke komplikacím, konkrétně ke krvácení do mozku. Následkem toho jsem zůstala ochrnutá. Dále mám také vrozenou oční a srdeční vadu.
Při jakých aktivitách potřebujete asistenci?
Při všech denních aktivitách. Sama je nezvládám a jsem odkázána na neustálou pomoc rodiny. Potřebuji asistenci při oblékání, přípravě a podávání jídla, přesunech na vozíku. Sama nezvládám rovněž hygienu, mám problémy komunikovat s neznámými lidmi.
Státní příspěvek na péči vám snížili v osmnácti letech, přestože se Váš zdravotní stav nelepší. Proč k úpravě došlo?
Příspěvek na péči mi snížili s tím, že jsem čtvrtý stupeň měla jako dítě. Posudkoví lékaři říkají, že stát dospělým příspěvek na péči automaticky snižuje, protože se předpokládá, že budou samostatnější. Podle zákona o sociálních službách se hodnotí základní životní potřeby, jako je stravování, oblékání a obouvání, osobní hygiena a další. Pokud handicapovaný nezvládá byt´ jednu aktivitu ze základních životních potřeb, tak se má celá oblast uznat za nezvládnutou. Takže pokud si nezvládám rozčesat vlasy nebo se vykoupat, měla by mi být uznána osobní hygiena. Takhle to funguje u každé životní potřeby.
Samostatnější tedy nejste?
Nejsem, protože mi to tento handicap moc neumožňuje. Navíc se můj zdravotní stav zhoršuje. Mívám časté bolesti, kvůli kterým nemohu vykonávat jakýkoliv pohyb. Omezuje mě to při běžném fungování, proto následně potřebuji více péče.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (42) posílá návrh o valorizaci příspěvku na péči do mezirezortního připomínkového řízení, změny by podle něj mohly platit od 1. července 2024. Vláda by tím kompenzovala inflaci a reagovala na zdražování sociálních služeb. Jurečka dne 15. prosince 2023 na tiskové konferenci oznámil, že zvažuje navýšení nejnižšího stupně ze stávajících 880 korun na 2000 korun. Ostatní stupně závislosti by se měly navyšovat automaticky, to samé se týká i příspěvku u postižených dětí. Informaci přinesl portál idnes.cz
,,Doufám, že k novelizaci a také navýšení nejnižšího příspěvku dojde. Pokud ano, tak pro mne bude snazší zajistit všechnu potřebnou pomoc, kterou k životu potřebuji“ říká moje respondentka Marie Macková (22).
Zda dojde právě i k valorizaci nejnižšího příspěvku u dospělých, ukáže teprve čas. Vláda totiž v minulosti návrh několikrát zamítla.
Jaké základní životní potřeby vám lékaři uznali jako nezvládatelné?
Nepamatuji si všechny. Byla mi uznána komunikace, protože lékaře a úřady za mě řeší mamka. Dále orientace v prostoru.
Využíváte některé služby poskytující asistenci?
Na pomoc cizích lidí zatím nespoléhám, nepřetržitou asistenci mi poskytuje mamka, která na mě ten příspěvek pobírá. Ta ho následně využívá na to, aby se mi dostalo pomoci v oblastech, které nezvládnu sama. Já využívám příspěvek na péči o zdraví. Jezdím do lázní a na neurorehabilitace, které nejsou hrazeny pojišt´ovnou.
Jak vysoký je stávající příspěvek?
Mám 880 korun, což je úplně nejnižší možná podpora. Původní příspěvek jsem měla ve výši 19 200 korun.
Jak je možné, že je finanční pokles tak znatelný?
Příspěvek na péči se dělí do čtyř skupin. Částka se odvíjí od počtu uznaných nezvládaných oblastí. Já oficiálně nezvládám tři oblasti, podle lékařů jsem jen mírně postižená. Každopádně jsem nedávno pořádala veřejnou sbírku na Donio právě na rekonvalescenci po náročných operacích.
Byla sbírka úspěšná?
Ano, pomohla. Sbírka byla zahájena 10. srpna a ukončena o pět dní později. Na rehabilitační pobyt jsem potřebovala 40 tisíc Kč. Vybralo se téměř 42 tisíc.
Jaké máte vyhlídky do budoucna?
Můj zdravotní stav se nelepší, ba naopak. Už od dětství podstupuji mnoho náročných operací, po kterých je nutná intenzivní rekonvalescence. Po operacích mám velmi oslabené nohy a stav kostí je poněkud horší než by měl být. Proto jsem byla obeznámena s rizikem zlomeniny nohy při pohybu, a to nesmím dopustit. Pokud by se tak stalo, jednalo by se o nenávratné poškození.