Staronový ředitel České televize slibuje podobné věci, jako před šesti lety
Petr Dvořák by měl ve funkci generálního ředitele zůstat dalších šest let. Jednomyslně o tom na konci dubna rozhodla Rada České televize. Ve svém vítězném projektu Dvořák představil své plány na zlepšení kvality veřejnoprávní televize. V řadě věcí se podobaly těm, které uváděl již při svém prvním zvolení před šesti lety.
Doložit to lze na příkladu jednoho z okruhů témat – výrobě původních českých filmů a seriálů.
Větší důraz na původní televizní tvorbu prosazoval už v předchozím období a i tentokrát sliboval: „Přineseme zcela nové žánry, například kombinaci dokumentu a dramatiky,“ řekl před Radou ČT a doplnil, že velký potenciál vidí v pokračování linky společensko-historických filmů. Takových, jakými byli již v minulosti Jan Hus nebo Karel IV.
Lekce dějepisu
Otázkou je, zda právě tato díla jsou ideálním příkladem toho, jak by měla původní tvorba v ČT vypadat. Recenzenti kupříkladu oběma těmto snímkům vytýkali malou míru kreativity. Jejich vyprávění často připodobňovali k dějepisným lekcím bez vlastního nápadu „U projektu jako je trilogie Jana Husa s rozpočtem možná ‚štědrým‘, pořád ale ‚českým‘, by bylo namístě spíš detailně a komplexně propracovat scénář,“ napsal na Aktuálně.cz recenzent Martin Svoboda.
Zároveň ale ocenil to, že se veřejnoprávní televize alespoň o něco snaží. Podle něj je za působení Dvořáka podpora dramatické tvorby efektivnější a smysluplnější než dřív.
V Evropě to nemá obdoby
Sám Dvořák se za změnu v přístupu k původní tvorbě dokáže pochválit. Několik let starý výrok z jeho veřejného vystoupení v Senátu by bylo možné prakticky doslova okopírovat i dnes. Dvořák už v roce 2014 mluvil o tom, že je důležité vlastní produkci ČT rozvíjet a že na rozdíl od soukromých televizí na jí ta veřejnoprávní věnuje 65 % svého vysílacího času (se započtením zpravodajství). U komerčních televizí je to podle Dvořáka pouze 14 %. Zbytek času komerční televize věnuje zahraniční produkci a – dle Dvořáka – nerozvíjí českou kulturu.
Na druhé straně právě pro kombinací informovat – bavit – vzdělávat a podporovat tuzemskou kulturu a tvorbu si koncesionáři veřejnoprávní média platí.
Podle Dvořáka se ale česká produkce nemůže stavět na stejnou úroveň kvality jako ta zahraniční. Především kvůli finančnímu zázemí. Dvořák to přibližuje na kritiky oceňovaném seriálu Most ze švédsko-dánské produkce. „Vytvoření jednoho dílu Mostu stojí v přepočtu 27 milionů korun. Když to srovnáme s českým kriminálním seriálem Labyrint, za jeden jeho díl zaplatí ČT 6 milionů korun,“ vysvětlil Dvořák. Pokud by podle něj televize chtěla šetřit, český seriál prostě nenatočí a nahradí ho právě Mostem. Jeho hodinový díl totiž odkoupí jen za 51 tisíc korun.
Převychovat diváky
Podle některých filmových kritiků by také bylo lepší, aby ČT ubrala na množství, inspirovala se kvalitní zahraniční tvorbou a zacílila na mladé publikum. Filmový kritik Kamil Fila je přesvědčen, že větší množství české tvorby není vždy lepší cestou. „Ušetřily by se peníze a za ty bych nakoupil a nasadil do hlavního vysílacího času více prověřených děl současné zahraniční kvality a nemilosrdně převychovával diváky alespoň deset let, než si zvyknou,“ říká Fila.
Dvořákovo dosavadní působení v původní televizní tvorbě už svůj otisk zanechalo. Sám Dvořák by rád navázal na projekty typu komediální seriál Kosmo, který měl pozitivní ohlas i v zahraničí. Ten oceňuje i filmová kritička Jindřiška Bláhová. „Za poslední léta se v České televizi věci hnuly. Vnímá více trendy, na něž byla schopná zareagovat,“ řekla týdeníku Respekt. I podle ní má ale ČT problém v tom, že „zoufale neumí pracovat s mladým publikem, bez kterého nepřežije.“ I tak lze konstatovat, že Petr Dvořák ve svém minulém volebním období k tvorbě lepších českých filmů a seriálů dobrý impuls. Na splnění nové várky vizí, slibů a představ má nyní čerstvý šestiletý mandát.
