Stále více Čechů podléhá dezinformacím o koronaviru. Může za to i rostoucí nedůvěra lidí ve vládu
Na sociálních sítích v Česku je velmi populární video s názvem COVID-ÍŠ. Jeho autor Aleš Strnad, majitel a ředitel TV Chebsko, v něm zpochybňuje vážnost onemocnění, pravdivost dat o vývoji pandemie, a také účinnost preventivních opatření, která mají zabránit šíření nákazy. V současnosti má video na Facebooku přes milion zhlédnutí a necelých 45 tisíc sdílení. Velký úspěch slaví také na Instagramu, kde ho sdílel třeba známý fitness trenér Martin Gabko. I díky tomu se na něj podívalo už více než 680 tisíc uživatelů.
Strnad hned na začátku videa tvrdí, že v Česku dochází k porušování Listiny základních práv a svobod, a to konkrétně omezením shromažďování a svobodného pohybu bez roušky. Zní to sice odborně, ale nic z toho není pravda. „Samozřejmě, že opatření proti šíření koronaviru omezují i základní práva zaručená Listinou, to však neznamená, že jde o její porušení,“ říká odborný asistent na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss (36). K tomu dodává, že Listina za určitých okolností s možným omezením počítá. „Postup vlády v této situaci není svévolný. Ukazuje se, že reakce je nutná. Vláda pomocí nařízení chrání jiná, a dokonce důležitější práva zaručená Listinou, jako je právo na život a zdraví,“ vysvětluje Preuss.
Porovnávání dopravních nehod s koronavirem
Ve zmíněném videu také zaznívá kritika médií. Podle Strnada straší rekordními čísly, ale neukazují oficiální data a tabulky Ministerstva zdravotnictví, které jsou daleko přehlednější. Opět se však
jedná o lež. Data ohledně vývoje nemoci covid-19, která jsou na stránkách ministerstva, může každý najít na úvodních stránkách webů Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, iDNES.cz nebo Novinky.cz. Stejné údaje ve svém zpravodajství používají i ČT24, TV Nova a CNN Prima NEWS.
Strnad dále uvádí statistiku počtu dopravních nehod v porovnání s číslem nakažených lidí koronavirem. Ta je podle něj dalším důkazem, že se kolem pandemie dělá zbytečná hysterie. „Vláda by možná měla zakázat jezdit autem, protože počty nehod jsou vyšší než počty pozitivních případů koronaviru,“ říká Strnad. Těžko hledat souvislost mezi infekčním onemocněním a dopravními nehodami, nicméně pro dokreslení situace a vysvětlení, proč je covid-19 zásadní problém, nakonec může takové porovnání dobře posloužit. Od 19. září, kdy Strnad video zveřejnil, se během jednoho měsíce v České republice stalo 8 289 dopravních nehod, které si vyžádaly 39 mrtvých. Kdežto za stejnou dobu přibylo 133 669 nových případů koronaviru a v souvislosti s ním zemřelo 1069 lidí. Čísla nakažených navíc den ode dne stoupají a pod náporem nových pacientů českému zdravotnictví hrozí kolaps, který nemá v historii země obdoby.
Na jaře lidé naslouchali vládě a odborníkům
Programový manažer Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI) Jonáš Syrovátka během první vlny pandemie sledoval chování dezinformačních webů. Podle závěrů případové studie PSSI, které je spoluautorem, si na jaře Česká republika s přívalem dezinformací dokázala poradit. „Mezi lidmi panovala velká solidarita a ochota omezit se. Lidé navíc důvěřovali vládě a odborníkům,“ říká Syrovátka. Během léta se však podle něj nálada ve společnosti změnila a v současné době převládá apatie a frustrace.
Společně s druhou vlnou pandemie přišla i druhá vlna takzvané infodemie. „Je ještě brzy dělat nějaké závěry o tom, jak se Češi s fake news vypořádali tentokrát. Už teď ale pozorujeme větší množství negativních reakcí směrem k postupu vlády v řešení krize. Ta dlouhodobě nezvládá komunikaci
a jedná chaoticky,“ popisuje současnou situaci Syrovátka. Zároveň dodává, že i díky tomu mají lidé větší tendenci uchylovat se k alternativním zdrojům, které dezinformátoři často nabízejí. „Je ale potřeba říct, že občanská společnost v tomto ohledu zafungovala velmi dobře a je schopna vznikající dezinformace v reálném čase monitorovat a vyvracet,“ podotýká Syrovátka.
Šéfredaktor webu Manipulátoři.cz Jan Cemper potvrzuje, že nárůst počtu falešných zpráv spojených
s koronavirem je patrný. Ty nejrozšířenější rozděluje do tří skupin. „První jsou urban legends (městské legendy, pozn. redakce). Známá je například historka, že někdo byl ve frontě na test, poté z ní odešel, ale později mu přišel pozitivní výsledek,“ říká Cemper. Další často sdílené fake news se týkají zavedených opatření, především údajné škodlivosti nošení roušek. „S tímto nařízením má hodně lidí problém, a tak se snadno šíří zprávy například o tom, že kvůli roušce se lidé dusí oxidem uhličitým,“ vysvětluje. Poslední skupinu tvoří zprávy z dílny profesionálních dezinformátorů
a aktivistů, kteří mají velký dosah.
