Šprtat se nazpamět´? Díky mnemotechnikám to jde i jinak
Červená opice žrala zelený meloun indickému fakírovi. BeFeLeMe Pes Se VeZe. Na první pohled nesmyslné věty. Ve skutečnosti jde ale o mnemotechnické pomůcky. První slouží k zapamatování základních barev duhy, druhá pro obojetné hlásky. Podle předsedkyně Společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Danuše Steinové, existuje mnoho různých typů takových to technik a jejich kombinací. Naučit se je používat může každý, a to v jakémkoliv věku.
Principem mnemotechnik je, že se informace dostane snadněji z krátkodobé paměti do té dlouhodobé. Jedině tam se totiž může bezpečně uložit na delší dobu. Jakmile dokážeme myšlenku mozku naservírovat v co nejzajímavější formě, dychtivě po ní chňapne a následně uloží. „U věcí, které si potřebujeme pamatovat déle, je použití těchto technik nezbytné. Díky nim si totiž i za dva měsíce většinu bez problémů vybavíte,“ říká Steinová.
Mozek si musí zvyknout
Podle jejích slov tento princip u memorování naopak vůbec neplatí. Přeříkávání nahlas často fádních, nezajímavých informací je pro dospělý mozek zbytečné a spíše namáhavé. Myšlenky se tak nestihnou v krátkodobé paměti ani příliš ohřát a člověk je do druhého dne zapomíná. A to je z hlediska tréninku paměti naprosto neefektivní.
Studenti, kteří se učí látku nazpamět´, si podle Steinové zbytečně přidělávají práci. „Přijde mi to téměř trestuhodné, že mladí nevyužívají mnemotechniky, ušetřili by tak spoustu času,“ vysvětluje. Takových lidí však není málo. Příkladem je i vysokoškolák David Pelc (22). „Celý život se učím všechno nazpamět´, je těžké to jen tak změnit. A tyhle pomůcky mi přijdou jako zbytečná komplikace, která ani nefunguje,“ ospravedlňuje svůj způsob učení.
Mnoho studentů sdílí názor, že mnemotechnické pomůcky jsou spíše složitou zbytečností, která jim učení příliš neulehčí. Jednou z výjimek je však studentka vysoké školy Zuzana Novotná (20), která si díky mnemotechnice – zapamatování pomocí obrazů, ulehčila učení na maturitní zkoušku. „Měla jsem jen barevné papíry s poznámkami, které jsem rozmístila v pokoji na známá místa,“ vypráví. Při zkoušce pak jen stačilo, aby si daný list vybavila a učivo ji samo naskočilo.
Atraktivita je klíčem k úspěchu
Mnemotechniky však nemusí sloužit pouze k učení. Dají se totiž využít i v běžném životě. „Jedna paní u mě v kurzu nebyla schopná zapamatovat si jméno sousedova psa – Antis. Tak si prostě řekla, že to byl antisovětský pes,“ líčí Steinová příklad pomůcky. Dodává také, že všichni komu tuto historku vypráví, pak mají problém jeho jméno zapomenout. A to právě proto, že jde o takové bláznivé spojení.
„Lidé obvykle nechápou, že si tolik pamatujeme. Například seznam sto českých panovníků na jejich pozicích, to znamená i na přeskáčku. Když to na seminářích ukazuji, myslí si, že jde o magii,“ směje se Steinová. Vysvětluje ale, že v tom žádné čáry nejsou. A i když jsou tyto techniky o něco složitější, stačí pouze vědět, jakou správnou pomůcku nebo jejich kombinaci použít.
Říká, že účastnici jejího kurzu se mnohdy snaží mnemotechniky obejít. Když se je ale naučí správně používat, přijdou jim na chut´. Studenti by ale podle jejích slov neměli nikdy zapomínat, že pokud si nechají mnoho učiva naráz, nezachrání je už nic. Lidský mozek totiž není uzpůsobený k tomu, aby vstřebal obrovské množství informací najednou.
