Snížení věkové hranice volební účast nezvýší, kampaně zaměřené na mladé by však mohly
Evropská unie usiluje o zvýšení zájmů mladých lidí o volby. V březnu roku 2022 Evropský parlament dosáhl kompromisu, který umožňuje snížení věkové hranice pro účast ve volbách na 16 let ve všech členských státech. Konečné rozhodnutí je ale na jednotlivých zemích sedmadvacítky. Evropská unie předpokládá, že se tím zvýší motivace mladé generace hlasovat a využít svého občanského práva. Mladistvé totiž podle studie STEM politika moc nezajímá. V Česku dokonce výzkum organizace Youth, Speak Up! ukázal, že veřejnému dění věnuje pozornost jen něco přes polovinu mladých lidí, což je v porovnání se sousedními zeměmi nejméně.
Liberální strany podporují mladé voliče
Možnosti snížení věkové hranice jako první zatím využilo pouze Rakousko již v roce 2007 a Německo nad změnou uvažuje. Před třemi lety v Česku obdobnou myšlenku podpořili Starostové a nezávislí (STAN) a Piráti ji dokonce zařadili do svého volebního programu. „Šestnáctiletý člověk ve svém městě problémy vidí a je žádoucí, aby se na životě komunity podílel,“ vysvětlil v pořadu Pro a proti předseda hnutí Vít Rakušan. Lze ale polemizovat, zda by to skutečně prospělo českým volbám nebo jen některým zmíněným politickým stranám.
Body programu, které mají STAN a Piráti na rozdíl od konzervativnějších stran, cílí právě na mladší ročníky. Z výsledků Studentských voleb (nanečisto pořádané hlasování středoškoláků vzdělávacím programem JSNS Člověka v tísni, pozn. red.), je zřejmé, že mladí často volí naprosto odlišně od zbytku národa. Studenty ve větších městech zajímají hlavně body, které se zaměřují na životní prostředí, a s ním spojené změny klimatu. Nicméně takové pravidlo neplatí v každém koutu České republiky a priority mladé generace se mohou odlišovat napříč kraji. Například v severních Čechách se většinou studenti neorientovali na enviromentální body programu, přestože situace se znečištěným ovzduším je právě v jejich regionu nejhorší, a spíš se přiklonili k volbě populistických stran.
Důvěřiví studenti u volebních uren
Argumenty proti snížení věkové hranice volebního práva pod 18 let se opírají o biologii vývoje člověka, podle které se mozek v tomto věku stále vyvíjí a zraje. Nicméně skutečně dozrává až kolem 25. roku života. Dospívající tedy o moc vyzrálejší za pouhé dva roky nebudou, avšak získají víc času být dostatečně poučení a znalí.
Člověk je ale odkázán na vlastní zdroje informací o politickém dění, nebot´ ve školách se něm do hloubky nevyučuje. Většina pedagogů od detailní výuky raději ustupuje, protože hranice mezi výchovou k občanství a propagací některého hnutí je velmi tenká. Žáci a studenti proto spoléhají nejčastěji na rodinu, kamarády nebo své vzory na sociálních sítích.
Právě okolí adolescenty do značné míry formuje. Přejímají názory od svých blízkých, často mají nasazené růžové brýle a mnohem snáze uvěří slibům, jež jsou častokrát nesplnitelné. Může také nastat situace, kdy dítě půjde k volbám pouze za účelem podpořit kandidáta na popud svých rodičů, kteří středoškoláka finančně podporují a vytváří jeho zázemí. Vliv autorit má v tak mladém věku vliv, který si dospívající nemusí včas uvědomit a do volební urny vhodit hlasovací lístek bez větší rozvahy, aby takzvaně udělali rodičům radost.
Senioři jsou poctivá základna voličů
Mladí lidé nemají zažitý zvyk chodit k volbám na rozdíl od starší generace. Budoucnost mladých tak leží v rukou seniorů. Příznivci voleb od 16 let chtějí snížením věkové hranice vzbudit v mladších lidech zájem o politické dění.
Bude ale snížení hranice skutečně užitečné? Pokud člověk nemá touhu jít k volbám s dovršením plnoletosti, tak pravděpodobně nepůjde ani v 16 letech. Zodpovědně volit nesouvisí s věkem dotyčného nýbrž s dostatečnými informacemi a kritickým myšlením. Chut´ využít občanského práva se neváže k věku, ale k vlastnímu rozhodnutí každého jedince, které se může časem proměnit.
Problém nízké účasti ve volbách nevyřeší dalších přibližně 180 tisíc hlasů mladistvých mezi šestnáctým a osmnáctým rokem a ani slibné kampaně politiků. Vést mladou generaci by měl především stát, který by si měl zakládat na občanském zájmu, nebot´ výsledky voleb ovlivní nadcházející směřování země i životy samotných lidí.
