Sněžka láká davy turistů, velká část z nich ale bezohledně ničí vzácnou vegetaci
Kdo chce na Sněžku pěšky a rád by se vyhnul davům, měl by vyrazit ideálně brzo ráno ve všední den. O víkendech si totiž musí člověk často vystát dlouho frontu na vrchol. S tím se potýká i Adam Bobal (27), který běhá po horách. „Několikrát do měsíce běhám od Špindlerovy boudy podél hranic s Polskem a kolem Slezského domu, který stojí kousek pod Sněžkou. Už z dálky ale mnohdy vidím, že si cestu nahoru přes turisty nemám šanci proklestit,“ stěžuje si Bobal, který si tak vyběhnutí na vrchol radši odpustí.
Správci bojují s návštěvníky
Podle Bobala si nejen běžci, ale i turisté výstup na Sněžku mnohdy rozmyslí. Často si chtějí v přírodě odpočinout, a ne se prodírat turisty po strmých cestách. „Obvykle běhám po všech možných vrcholcích okolo Špindlerova mlýna a moc lidí nepotkávám. Na Sněžku je ale nával téměř vždy. Stačí, aby bylo pěkné počasí, nedej bože ještě víkend, a je mi jasné, že se jí vyhnu obloukem,“ vysvětluje Bobal. Podle něj může za fronty i fakt, že Sněžka leží právě na hranicích Polska a České republiky, tudíž na ni vyráží i Poláci.
Velké množství turistů přidělává starosti i správcům Krkonošského národního parku (KRNAP). Ti na Sněžce každý den bojují s bezohlednými návštěvníky, kteří nerespektují pokyny strážců parku a dělají si, co chtějí. „Problém je, že chodí tam, kam nemají. Ničí tak vegetaci vzácného biotopu, který se nachází jen na Sněžce. Ten je místy tak vyšlapaný, že už tam prakticky nic neroste,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele KRNAP a dodává, že obnova vegetace trvá až desítky let, přičemž mnohdy jsou škody nevratné.
Lidé nerespektují nařízení
Návštěvníci často překračují řetězové ohrazení i přesto, že téměř všude jsou cedule, na kterých se v několika jazycích vysvětluje, proč se za hrazení nesmí. Správci národního parku pracují na Sněžce denně a vyhánějí turisty, kteří nařízení nerespektují. „Je to sisyfovská práce. Nemáme dostatek pracovníků, aby ohlídali všechno. Člověk by předpokládal, že když někdo navštíví národní park, tak se podle toho bude i chovat. Většina lidí si to ale očividně neuvědomuje. Třešničkou na dortu byl letošní obrazec z kamenů,“ zoufá si Kašpar a naráží na incident z 5. září, kdy návštěvnice sestavila spirálu z kamenů, které pomalovala barvami.
Vedení KRNAP proto na příští rok plánuje navýšit počet cedulí upozorňujících na poškození místní vegetace. Umístí je i do kabin lanovky z Růžové hory na Sněžku. Přibýt by mělo také míst k sezení, aby lidé nesedali za řetězy. Zároveň ale správci vychází vstříc návštěvníkům v tom, že nehodlají stavět pořádné oplocení, které by kazilo výhled. „Lidé by se měli zamyslet sami nad sebou. Unikátní biotop v Krkonoších je dědictvím nejen České republiky, ale i celého světa,“ říká Kašpar a dodává, že turisté normálně také nelezou po zdech svatovítské katedrály. Proto by se měli chovat k národním parkům se stejnou úctou, s jakou navštěvují historické památky.
