Seriál Hra na oliheň uchvátil svět. Tvůrci ale diváka příliš nepřekvapí
Hit Netflixu Hra na oliheň ukazuje, jak drastické mohou být dětské hry. V úvodu se představí Seong Gi-hun, rozvedený gambler, který žije u své matky, topí se v dluzích, nic se mu nedaří a nezvládá se postarat o svou dceru. Když mu pak lichvář vyhrožuje vyříznutím ledviny, pohltí diváka soucit a šok z brutální scény. Od té chvíle je člověk naprosto vtažený do děje. Jednoho dne Seong Gi-hun potkává muže, který tuší, že je gambler a ptá se ho, jestli si s ním nechce zahrát hru. Když dlužník po řadě neúspěšných pokusů zvítězí, nabízí mu muž příležitost velkého výdělku. Kamera scénu dobře zachycuje, nebot´ zpomalené záběry umocňují radost z výhry.
Následně se Gi-hun spolu s dalšími 455 lidmi dostává na neznámý ostrov. Tam později zjistí, že může získat 45,6 miliard wonů (zhruba 840 milionů korun), když dokáže zvítězit v šesti dětských hrách. Získává tak naději, že by mohl vyhrát a díky penězům se dobře postarat jak o svou matku, tak i dceru. Poměrně nuceně ale divák fandí právě zadluženému gamblerovi, jelikož zná jeho příběh. Tvůrci totiž nepopisují život jiných postav tak podrobně, a proto člověk nemá možnost výběru.
Protože mají všichni soutěžící zelenou teplákovou soupravu s číslem, získává člověk pocit, jako by šlo o vězení. Už v ten moment lze tušit, že vše nebude tak jednoduché. To se umocní, když se přidá tajemně děsivá hudba a na scéně se objevují ozbrojení dozorci v maskách a růžovém overalu. Při práci na kostýmech se tvůrci drží tvrzení v jednoduchosti je krása, což vůbec není na škodu. Teplákovky hráčů i overaly hlídačů prostě baví a díky nim jsou scény vzrušující.
Z klidného děje se stává dechberoucí krvák
První hrou je „červená, zelená“, u nás známější jako cukr, káva, limonáda. Pokud se hráč pohne po otočení zlověstně vypadající panenky v nadlidské velikosti, která kontroluje pohyb hráčů, je eliminován. Hráči se sice smějí, že má panenka obří hlavu, ale sranda je brzy přejde, stejně jako úsměv na tváři ztuhne i divákovi. Jak se ukáže, eliminace znamená, že je soutěžící na místě zastřelen. Scéna, kdy zemřou první lidé, je ale trochu absurdní. Hráči totiž propadnou panice až poté, co je zabit druhý, nikoliv první člověk. Je rovněž těžko pochopitelné, že zhruba polovina hráčů začne utíkat, i když není kam.
Dosud relativně klidný děj se tak mění v dechberoucí krvavédrama, které nenechá nikoho klidným. Je navíc zřejmé, že i ostatní hry budou podobně morbidní. Právě v tento okamžik ale diváka kompletně pohltí napětí. Kulky létají vzduchem, všude stříká kreva jeden hráč za druhým umírá. Až si člověk říká, jestli té krve není příliš moc najednou. Objevují se ale i první drobné nedostatky kamery a špatně zahrané scény. V některých záběrech je totiž vidět, že se postavy třesou zděšením, ale i tak nejsou zastřeleni, přestože v jiných záběrech stačí jakýkoliv drobný pohyb pro eliminaci. Autoři zde mohli být více precizní, aby na kameře opravdu nebylo vidět sebemenší zachvění hráčů.
Vývoj děje je až moc předvídatelný
Snad jediný větší nedostatek celého seriálu je jeho předvídatelnost. Co divák už nějakou dobu mohl tušit, se stává každým dílem jistější. Člověk tedy přichází o napětí, protože v podstatě ví, kdo se stane vítězem. Poslední zbytky napínavosti zachovává snad jen hudba, jejíž tóny v člověku vyvolávají pocit nejistoty a leckdy hrůzy. Přestože se stejná skladba objevuje v seriálu poměrně často, pokaždé výborně vykreslí atmosféru.
Podobně předvídatelná je navíc i dějová linka policisty Hwang Jun-hoa, který se snaží najít svého bratra, jenž by údajně měl být jedním z hráčů. Postava policisty je ale v podstatě zbytečná, nebot´ hlavní děj nijak neovlivní. Tvůrci se tak raději mohli zaměřit na příběh hráčky Han Mi-nyeo, která divákovi přeci jen uvízne v paměti daleko víc.
Postava Han Mi-nyeo je totiž výborně ztvárněna. Její podvádění v soutěžích a histerické výkřiky člověka iritují, protože v podstatě nic jiného nedělá. To je důkaz dobře zahrané role, která zaujme a pobaví. Pokaždé, když se objeví v záběru či pisklavým tónem pořvává po ostatních hráčích, by ji divák nejraději eliminoval. Na druhou stranu je to právě ona, kdo seriál výrazně oživuje a svým jednáním ovlivňuje vývoj.
Hra na oliheň je bez pochyby povedený kus, což dokazují čísla sledovanosti i výdělku. Během prvních čtyř týdnů od vydání ho vidělo přes sto milionů lidí. Děj diváka vtáhne natolik, že lze všechny díly zhlédnout najednou. Tento seriál prostě baví a drobné nesrovnalosti zůstávají v ústraní. Konec devátého dílu navíc dává naději na další sérii. Režisér ani Netflix zatím pokračování nepotvrdili, ale při takovém úspěchu je nadějné, že korejské drama bude mít další díly.
Hra na oliheň
Jižní Korea, 2021, 8 h 11 min, 9 dílů (32-63 minut)
drama
námět, scénář, režie: Hwang Dong-hyuk
hrají: Lee Jeong-jae, Park Hae-soo , Heo Sung-tae, Wi Ha-joon ,Lee Yoo-mi, Gong Yoo, Hoyeon Jung, Anupam Tripathi
