Sehnat zlato a granáty na výrobu darů pro Alžbětu II. byl doslova zázrak, říká zlatník Urban
Patří k předním českým i evropským klenotníkům a restaurátorům. Jeho práce sahá od tradičního řemesla po technologicky precizní rekonstrukci historických klenotů. Ve svém oboru si Jiří Urban (71) získal mezinárodní renomé, když vyrobil cenné kousky pro bývalou britskou královnu Alžbětu II. i expapeže Jana Pavla II.
Velké zakázky si Urbana našly už několikrát. Často jsou ale spojeny se stresem. „Udělat rychlý návrh a hlavně sehnat 18karátové zlato, což nebylo před téměř třiceti lety u nás vůbec jednoduché,“ připomíná významné práce z devadesátých let, kdy vytvořil granátové šperky pro tehdejší britskou královnu a repliku křišt´álového kříže pro papeže Jana Pavla II. V obou případech to byl požadavek k vyrobení uvítacího daru od města Brna. „V celé republice bylo tenkrát k dispozici pouze 200 gramů takového zlata. Vyšlo to s odřenýma ušima,“ přibližuje podrobnosti realizace.
U hlavy katolické církve bylo požadavkem vyrobit artefakt, který bude splňovat duchovní a reprezentativní úlohu. „Stejné to bylo i s britskou panovnicí. Hlavně sehnat dostatek vrtaných granátů na výrobu daru byl doslova zázrak.“
Jeho cesta ke šperkařství začala prací s ručními technikami a postupně se rozšiřovala o moderní technologie, které v dané době byly k dispozici. Velkou zkušeností pro něj byly i zahraniční veletrhy, které mu otevřely nové obzory. „Tenkrát se nepoštěstilo každému, aby se na ně dostal,“ vzpomíná na tuhé období socialismu.
Nejhodnotnější český poklad na výstavě
Expozice replik korunovačních klenotů v současnosti probíhá v brněnském letohrádku Mistrovských. I za nimi stojí Jiří Urban. „Nejprve je potřeba dobře si nastudovat materiál, použitou dobovou technologii a proporce podle originálu. Poté rozkreslit do detailu všechny díly a připravit reálný rozpočet,“ prozrazuje gró jejich výroby.
Zároveň se vždy snaží získat co největší možný přístup k originálu. Pokud to není možné, pracuje s dostupnými historickými podklady, technickými popisy, fotografiemi a restaurátorskými zprávami, aby vytvořil co nejpřesnější rekonstrukci.
Velké historické výzvy
Za nejnáročnější z dobových kousků považuje Urban rekonstrukci císařské koruny Svaté říše římské a Sedlecké monstrance ze 14. století, ozdobného svícnu, jenž se podobá katedrále. „Monstrance dosahovala výšky 97 centimetrů a vyžadovala hluboké pochopení gotického umění Petra Parléře. Koruna zase představovala práci s extrémně jemnými detaily, tisíce drobounkých dílků byly pro mě zcela jiný svět,“ vysvětluje. Podle Urbana je rovněž nezbytnou součástí práce na replikách znát historický kontext. Studium originálu a jeho dobové symboliky pomáhá vytvořit autentické dílo, které odpovídá nejen vzhledu, ale i významu původního šperku.
