Roztomilý AI trend rozdělil lidskou společnost
Umělá inteligence dává lidstvu mnoho výzev a nástrojů. Jedním z nich je možnost snadno generovat obrázky a tvořit umění, což samo o sobě je předmětem mnoha sporů. Ještě ožehavějším se ale stane, když internet ovládne trend, kde uživatelé pomocí umělé inteligence kopírují styl studia, které využití AI v umění striktně odmítá.
V březnu zachvátil internet Ghibli AI trend. Lidé za pomocí umělé inteligence ChatGPT přetvářeli svoje fotky na obrázky, které vypadaly, jako by vyšly z dílny japonského studia Ghibli. Jde o společnost, založenou slavným japonský animátorem Hayao Miyazakim, tvořící animované filmy jako například Cesta do fantazie nebo Princezna Mononoke.
Trend byl tak rozšířený, že se do něj zapojily i některé české politické strany. Ale moc pochvaly za to na sociálních sítích nesklidily. Pod jedním z mnoha AI vygenerovaných příspěvků sdílených koalicí Spolu se hned na začátku nachází komentáře jako: „Prosím, jestli máte nějaký respekt k Miyazakimu, jeho tvorbě, přínosu pro animaci a obecně kinematografii, nepoužívejte to.” Nebo: „Příště si radši někoho zaplat´te, at´ to nakreslí.” Novinka se nevyhnula ani médiím. Například Fajn Radio sdílelo na Instagramu fotky svých moderátorů přetvořených do Ghibli stylu. Příspěvek ale opět pronásledovaly převážně negativní komentáře.
K právní situaci ohledně kopírování stylu pomocí AI se ve svém článku pro portál Právní prostor vyjádřil i advokát Petr Prchal. Podle něj je zohlednění tvůrčí investice v systému autorskoprávní ochrany významný ekonomicko-právní princip.
„Pokud do nástroje AI její programátor či běžný uživatel vloží obsah deseti románů spisovatele, například Michala Viewegha, s požadavkem, aby tento nástroj Al vytvořil další román v uměleckém stylu spisovatele, pak se jeví správným závěr, že se o vytvoření románu spíše přičinil sám spisovatel než uživatel nástroje AI. To by se mělo zohlednit v přiznání práv k takto vzniklému výsledku.“
Rozpolcený internet
Online svět se tak během pár dní rozdělil na dva odlišné tábory. Jedni s nadšením sdíleli vygenerované obrázky, druhé tento trend pohoršoval. Nejen proto, že dost lidí nerado vidí používání umělé inteligence v umění, ale zejména kvůli tomu, že jde o kopírování právě studia Ghibli. To je známé pro své složité ručně tvořené animace a negativním postojem Miyazakiho k AI. Ten ve virálním videu v reakci na tyto věci vytvořené za pomocí umělé inteligence prohlásil: „Upřímně si myslím, že to je urážka života samotného,” s tím, že použití AI v umělecké tvorbě striktně odmítá. Studio se ale k situaci nevyjádřilo. V reakci na odpor ze strany veřejnosti pak začala OpenAI, která ChatGPT vlastní, generování obrázku ve stylu studia Ghibli blokovat.
Jsou ale i tací, kteří situaci vnímají spíše pozitivně. „Umělecký styl nemůže být obecně chráněn autorskými právy. Japonské zákony týkající se AI jsou nesmírně povolné. Možná, že tvůrci mohou přinést nějaké právní případy, ale pokud celá tato kauza něčím byla, tak bezplatnou reklamou, která demonstrovala sílu jejich značky,” vyjádřil se ve svém článku na serveru The Japan Times komentátor zaměřující se na Japonsko a Koreu Gearoid Reidy.
Umělá inteligence mezi umělci
Snad největší reakce trend vyvolal u tvůrců. Používání umělé inteligence v umění je totiž obecně ožehavé téma. Umělci se dlouhodobě obávají toho, že jim AI sebere práci, kvůli schopnosti generovat obrázky, které by člověku trvalo vytvořit několik hodin, během sekundy. A rozhodně tomu nepomáhá, že ke generování používá díla skutečných lidí a často jim bere jejich ikonickou formu.
„V tuhle chvíli je jedno, jestli to je Ghibli nebo styl někoho jiného,” vyjádřila se pro Generaci20 česká umělkyně tvořící pod pseudonymem Katya Velquist. „Dá obrovskou práci si najít svůj způsob vyjádření a zdokonalovat ho. Mně vypátrat vlastní trvalo skoro celý život. Lidé do umění dávají roky života, jen aby to pak někdo pomocí umělé inteligence zkopíroval?”