Rhodos překvapí turistu bohatou minulostí i přátelskými Řeky
Vylézt z klimatizovaného letadla přímo do řeckého vedra bylo jako vejít do sauny. Naše rodinná dovolená navíc začala poměrně dobrodružně už na letišti v Rhodosu. U rozvozového autobusu nám delegátka sdělila, že na ostrově odpoledne vypukl silný požár a v hotelu možná nepůjde elektřina a nepoteče voda. „Nebojte se, hasiči mají situaci pod kontrolou,“ s těmito slovy odešla a nechala nás jen s řeckým řidičem. I přes nasazený respirátor jsme cítili zápach kouře a spáleniny proudící z klimatizace. Reflektory protijedoucích aut osvětlovaly obláčky dýmu. Výpadek elektřiny značily potemnělé domky s blikajícími svíčkami za okny.
Tlumený zvuk motoru a šepot pasažérů přerušil alarm z několika mobilů upozorňující na výskyt požáru v blízkém okolí. Můj mobil mi sdělil pouze: „Vítejte v Řecku“. Personál prvního hotelu přivítal své hosty z řad našich spolucestujících s baterkami v rukou. Proto jsme byli rádi, že osvětlení v našem hotelu bylo v provozu. Méně nadšení jsme byli z nefunkční klimatizace, protože teploty neklesaly ani v noci pod 33 stupňů. Usínání tak řešili hosté po svém. „Přesunula jsem si matraci z postele na balkon a spala venku. Tam aspoň foukal svěží vánek,“ svěřila se návštěvnice hotelu Natálie Halasová (16). Někteří lidé spali dokonce u bazénu.
Místní ocení, když prohodíte pár slov řecky
Ostrované jsou velmi otevření a komunikativní. Díky tomu jsem od recepční Paraskevi Skotiové (23) zjistila bližší informace o požáru. Hořet začalo u vesnice Psinthos, jejíž obyvatelé byli evakuováni. Zasáhl i turisty vyhledávané Údolí motýlů a pštrosí farmu. „Lidé pro zvěř nosili krmení a veterináři ošetřovali tolik zvířat, kolik jen mohli,“ líčí Skotiová. I ostatní místní, se kterými jsem přišla do kontaktu, byli přes aktuální drama s požárem přátelští a usměvaví. Častokrát mě při procházkách oslovovali a dávali se se mnou do řeči. Chovala jsem se k nim stejně vřele jako oni ke mně. V den odletu vyšlo najevo, že si hosty pamatují a ocení, když se k nim chovají hezky, protože mi barman poděkoval za můj úsměv.
Naučit se pozdravit a poděkovat řecky během pobytu zvládne snad každý. Když jsem ale na jednu prodavačku vyzkoušela ještě „jak se máš“, „přeji hezký den“ a pár dalších frází naučených z Prahy, překvapeně se mě zeptala, jestli na Rhodosu žiji. Prý je jako rodačka hrdá, když se turisté snaží mluvit její řečí. Konverzace s ní plynula hladce a působila tak nenuceně, až to ve mně vyvolávalo pocit, jako bychom se znaly celý život. Se zlevněným nákupem a úsměvem na tváři jsem pak zamířila do kavárny, ochutnat tradiční řecké café Freddo, ledové espresso.
Řekové mají na všechno své vlastní tempo a nikam nechvátají. Když jsem proběhla kolem místního muže, nechápal, proč chvátám a říkal, at´ zpomalím. Také jsou silně věřící a turista si to uvědomí hlavně když v neděli míjí kostel, před kterým postávají desítky lidí poslouchající mši z reproduktorů.
Na půjčení auta musí mít člověk kuráž
Když se delegátka ptala, jesli se tu „najde nějaký odvážlivec, který by si chtěl půjčit auto,“ už jsme po zkušenostech z jiných řeckých ostrovů věděli, kam tím míří. Svérázný způsob jízdy místních řidičů, minimální dopravní značení, divoké kozy, toulavé kočky a téměř všudypřítomné malé kapličky na podstavcích, které připomínají autonehodu, odradí od řízení nejednoho turistu. My se ale zastrašit nenechali a na vlastní pěst jsme vyrazili prozkoumat ostrov. Navštívili jsme zářivě bílé městečko Lindos s domky ve svazích a s akropolí na vrcholu vysokého kopce. Nahoru se dalo vyjít nebo vyjet na oslovi. Cesta byla lemována obchůdky a vedla klikatými uličkami, které byly místy vyzdobeny obrazci z oblázků. Z akropole se nám naskytl nádherný pohled dolů na bílé městečko a azurové moře.
Lindos – obrazec z oblázků 
Lindos – obrazec z oblázků 
Lindos 
Na akropoli se dalo vyjet na oslovi 
Akropole v Lindosu 
Výhled z akropole
Mnoho zajímavostí k vidění, ale málo času
Do Řecka se studentům vyplatí vyrazit s ISIC kartou, díky které je vstupné zdarma nebo s výraznou slevou. Nemohli jsme si nechat ujít ani proslulou pláž Prassonissi, kde se střetává Egejské a Středozemní moře. Díky silnému větru se sem sjíždějí milovníci vodních sportů, proto pro běžné koupání či opalování není pláž moc vhodná. Málem mi uletěla plážová taška a větrem unášený písek bodal jako jehličky. Navštívili jsme i nádherně opravený kostel Agios Gerasimos ve vesničce Pilona nebo údolí Eptá Pigés s vodopádem a přehradou.
Pláž Prassonissi 
Pilona – kostel Agios Gerasimos
Při toulkách ostrovem jsem na první tři dny s ohněm zapomněla a zažila zde krásných 11 dní, které ulétly stejně rychle, jako nafukovací lehátko, které hotelovým hostům odnesl vítr.