Renesanční Florencii zaplavují turisté
„V květnu a červnu je návštěvnost největší, jelikož v létě je tu už příliš vedro a lidé se uchylují spíše k přímořským místům Itálie,“ říká dvaatřicetiletý Luca Ricci, který si přivydělává údržbou pronajímaných apartmánů. Momentálně si všímá, že nejpočetnějšími návštěvníky jsou občané USA a následně Francouzi.
Od pandemie covidu podle Ricciho znatelně klesl počet asijských turistů, který se už ale začínají vracet zpátky. I obecně ke studentstvu je město velmi přívětivé, a kromě zlevněných vstupenek nabízí slevy a výhody v řadě podniků, především ve zmrzlinárnách a restauracích.
Lesk a bída turismu
I když Florencie na první pohled vypadá, že nápor turistů zvládá v rámci promyšlené strategie, večerní ulice pokryté odpadky ukazují i stinnou stránku. Do centra mezinárodní pozornosti se toskánská metropole dostala v lednu tohoto roku výrokem ředitelky Galleria dell Accademia Cecilie Hollbergové, kde označila město za prostitutku turismu.
„Když se město stane prostitutkou, je těžké, aby se znovu stalo pannou,“ pronesla ředitelka městského muzea, ve kterém se mimo jiné nachází i proslulá Michelangelova socha Davida. Hollbergová poukazovala na problematiku masového turismu, kdy se město snaží vycházet vstříc návštěvníkům, avšak méně už svým občanům. Florencie se podle ní málo snaží o regulaci počtu cestovatelů.
Více chodců znamená méně aut
Pozitivum turismu se ale odráží v úbytku automobilové dopravy v centru. Středy historických měst většinou neoplývají prostornými chodníky a toskánská metropole není výjimkou. Díky tomu funguje okolí nejznámějších památek a přilehlých ulic převážně jako pěší zóna.
Auta zde sice jezdit mohou, jen se přes turisty se špatně protlačují, a tak jsou v ulicích téměř výlučně elektrotaxíky. Místní se prohánějí a lehce ohrožují okolí na typických skútrech a cyklisti cinkají na zvonky zatímco kličkují uličkami.
Restaurace lákají turisty na květinami ověšené zahrádky a všudepřítomný Aperol Spritz. Davy lidí dávají také možnost vydělat pouličním klaunům a umělcům, zpívající árie a hrající na všechny možné nástroje, od kytary přes Panovy flétny až bubnování na kýble.
Kabelky a smlouvání ovládlo trh
Centrum Florencie láká i na kabelky a kabáty v pravé italské kůži. Konkurence je veliká, jelikož zboží ve stáncích je téměř všude stejné, a tak se prodavači snaží zaujmout lichotkami a nabídkami – nejintenzivněji v tržnici Mercato Centrale olemované koženým zbožím.
„Většina produktů ani nepochází z Itálie, jsou ušité v Bangladéši a podíl kůže v nich není moc vysoký. Prodávající jsou především Indové a Pákistánci a jejich výnos na prodeji je velmi malý. Ovšem nutnost prodat alespoň něco je donutí při smlouvání jít dost možná až o dvě třetiny ceny níž,“ uvádí padesátiletý Ital Nicola, který prodává ručně šité kabáty a šátky. Nicolův malý obchod, v jehož zadní části jsou i šicí stroje na opravy, se nachází za stánky a moc turistů do tudíž něj nezavítá.
Snaha hezká, ale marná
„Turistů je tu extrémně, ale většina obyvatel, včetně mě, z toho má živobytí. Nyní je tu zakázáno pronajímat apartmány přes aplikaci Airbnb a například vstupenky na památky je nutné si kupovat na přesný čas,“ poukazuje Lucca Ricci na snahu města o uvědomělejší turismus.
První týden května označuje začátek sezóny a ulice jsou již zaplaveny návštěvníky a například na Galerii florentské akademie se i v prioritních řadách čeká minimálně hodinu.
Minimální kroky města k regulaci turismu klima zatím nezměnily, a ulice se tak plní do sebe strkajících lidí. Před každou sochou je shluk lidí, přes které nelze projít. Supermarket v centru města člověk nenajde, každopádně kondomy a náplasti jsou v automatech skoro pro jistotu v každé ulici.