Prvovoliči a dvacátníci by mohli rozhodnout volby. Chybí jim ale motivace
Mladí mají možnost výrazně ovlivnit výsledky říjnových parlamentních voleb. Průzkumy ukazují, že je společnost rozdělená na dva tábory a jsou to právě mladí, kteří by svými hlasy mohli rozhodnout, zda opoziční koalice SPOLU (ODS s TOP 09 a KDU-ČSL) a PirStan (Piráti se Starosty) dosáhnou na nadpoloviční většinu, nebo se jasným vítězem voleb stane opět hnutí ANO.
Studenti upřednostňují opozici
Politolog Kamil Švec uvádí, že hlasy prvovoličů nejsou zanedbatelné. „Lidí, kteří se narodili mezi lety 1999 až 2003, a sněmovních voleb se ještě neúčastnili, je 370 tisíc. Pokud by volební účast byla podobná jako v roce 2017, tedy kolem 61 procent, rovnalo by se 370 tisíc hlasů 7 procentům z celkového počtu odevzdaných volebních lístků,“ řekl Švec v rozhovoru pro podcast Vinohradská 12. O tom, jakým stranám by tyto hlasy pomohly, napověděly studentské volby, které pravidelně před volbami na středních školách pořádá organizace Člověk v tísni.
Ty se konaly 21. září na 312 středních školách a zúčastnilo se jich 41 tisíc žáků starších 15 let. Z výsledků vyplývá nespokojenost se současnou vládou. Hnutí ANO získalo pouze 8,5 procent hlasů, zatímco strany ČSSD a KSČM nedosáhly na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Proti vládě Andreje Babiše je například student regionálních studií a mezinárodního obchodu Tomáš Rett (24): „Nejsem spokojený. Vadí mi především znevýhodňovaní občanů, kteří se odmítají nechat očkovat proti Covid-19,“ říká Rett a dodává, že nátlak současné vlády ohledně vakcinace považuje za omezení svobody.
U studentů ve volbách „na nečisto“ zvítězily obě opoziční koalice. PirStan se umístil na prvním místě se 30,4 procenty, SPOLU získalo přesně o procento méně. „Mladí věří těmto koalicím, že jim dokáží zajistit dobrou budoucnost,“ komentoval výsledky studentských voleb pro Seznam Zprávy šéf katedry politologie z Masarykovy univerzity Otto Eibl (40).
Podle politologů hraje roli ve volební účasti mladých rodina
Polovina dvacátníků ale k volbám nechodí. V roce 2017 vhodilo lístek do volebních uren pouze 46 procent lidí ve věku 18-26 let. A zdá se, že nízká účast hrozí i letos. Dle průzkumu, který si nechal vypracovat Český rozhlas u agentury Median, se k volbám chystá jen 41 procent lidí od 18 do 29 let.
Důvodů, proč mladí nechodí k volbám, je mnoho. „Volit nepůjdu, protože bych nevěděl, komu to hodit. O politiku se vůbec nezajímám,“ říká sociální pracovník Jan Lukeš (26). Jak doplňuje, nepůjde podpořit svým hlasem někoho jen proto, že ho volí jeho kamarád.
Vliv má i rodinné zázemí. „Určitě půjdu volit. Rozhoduji se trochu podle programu a mírně se nechám ovlivnit rodinou. Vybírám nejmenší zlo,“ popisuje zdravotní sestra Kateřina Kaňáková (24). Za radou k příbuzným zamíří i respondent Vinohradské 12 truhlářský učeň Dominik Šplíchal (18): „Asi se poradím s mamkou a tat´kou, co si o politických stranách myslí. Ti je mají víc nastudované než já.“
V politice převládá stáří
Mladé může demotivovat i to, že politiků pod 30 let je ve sněmovně jen několik. „Od roku 2017 máme sedm poslanců pod třicet let. Dvacátníci si mohou myslet, že když v politice nejsou jejich vrstevníci, tak nikdo nebude chtít hájit jejich zájmy,“ řekla novinářka týdeníku Respekt Andrea Procházková v rozhovoru pro rádio Wave.
Při pohledu na letošní kandidátky je jasné, že se počty mladých poslanců nezvýší. Omladit politiku se snaží především koalice Pirátů a Starostů. „PirStan má na kandidátních listinách nejvíce politiků pod 35 let. Napříč kraji jich má rovných dvacet,“ propočítal novinář Jan Gruber v článku pro Deník Referendum. A třeba koalice SPOLU má pouze pět zástupců mladších 35 let.
Politici nevědí, jak dvacátníky zaujmout
Organizace Youth, Speak Up! (YSU! se snaží prosadit, aby se politika dělala ve spolupráci s mladými lidmi, pozn. red.) prostřednictvím průzkumu zjišt´ovala, která témata hýbou mladou generací. Stěžejním problémem mladých je dostupnost bydlení. Dvacátníci dále řeší odpovídající tresty za znásilnění, ochranu přírody, kvalitu systému vzdělávání a flexibilní úvazky pro rodiče s dětmi.
Politolog Kamil Švec souhlasí, že by téma bydlení mladé voliče mohlo zaujmout. „Ale politické strany to evidentně neumějí formulovat takovým způsobem, aby ukázaly, že to může být problém i pro lidi kolem 20 až 25 let,“ okomentoval Švec pro Vinohradskou 12. Špatná, nedostatečná i nepřesná komunikace má tak za následek, že mladí mají pocit, že jejich problémy nikdo neřeší. A nejdou volit.
