Příchod filmu Oppenheimer do Japonska znovu otevírá diskuzi o jaderných zbraních
Do japonských kin přichází sedmi Oscary oceněný snímek Oppenheimer, pojednávající o jedné z nejzásadnějších historických událostí dvacátého století – vytvoření atomové bomby teoretickým fyzikem Robertem Oppenheimerem. V Japoncích téma vyvolává silné emoce. „Prohra v druhé světové válce, shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki a další tragédie kolem nich pro nás Japonce znamenají něco jako pro Čechy Mnichovská dohoda nebo události spojené s okupací v roce 1968,” říká o postoji japonské společnosti Takayuki Watanabe, Japonec, který dlouhodobě žije v České republice a vyučuje japonštinu na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Film se v Japonsku začal promítat s osmiměsíčním zpožděním, za které mohlo právě citlivé téma filmu. Druhým důvodem je podle serveru The Japan Times fakt, že celosvětová premiéra vycházela jen několik dní před smutným výročím dopadu atomových bomb.
Pohled japonského diváka
Historický snímek u Japonců nevyvolal velkou poptávku a na rozdíl od českého prostředí neslavil ani výrazný úspěch. Tuzemská premiéra Oppenheimera, povzbuzená trendem “barbieheimer”, vydělala podle serveru boxofficemojo.com první den přes 400 000 dolarů. To je stejná částka jako v Japonsku, které má desetkrát více obyvatel.
Některým divákům na snímku vadí, že nezobrazuje následnou katastrofu, kterou svržení bomb vyvolalo. „I o mnoho let později ty, co přežili, zabíjely důsledky radioaktivního záření. Byl bych rád, kdyby se na konci filmu třeba ukázalo, co Oppenheimer udělal,” řekl pro The Washinton Post americký režisér Spike Lee svůj názor k vynechání následků, které hlavice způsobily.
Negativní přístup k atomovým bombám se dlouhodobě projevují na japonské politice. „Jako jediná země na světě, která za války zažila jaderný útok, se znovu zavazuji k tomu, že budu prosazovat, aby svět byl bez atomových zbraní, a že budou dodrženy principy, které tyto zbraně odmítají,” řekl na pietní události k tragédii v Hirošimě a Nagasaki v roce 2015 tehdejší premiér Šinzó Abe.
Projev v podobném duchu měl přímo z místa události v Hirošimě roku 2020 i současný premiér Fumio Kishida: ‚‚Z Hirošimy prosím svět, aby se tragédie použití jaderných zbraní neopakovala.”I současná japonská vláda pokračuje v zásadách proti držení a výrobě jaderných zbraní, které přijali v zemi v šedesátých letech minulého století.
Zachování historické zkušenosti
Postoj země vycházejícího slunce potvrzuje i japanolog Marek Mikeš, který říká, že v Japonsku je hned několik organizací, které se snaží o demilitarizaci jaderných bomb pomocí zveřejňování příběhů pamětníků explozí. Obětem se říká hibakusha. „Aktuálním tématem je zachování této historické zkušenosti, kdy průměrný věk lidí, kteří útok přežili, je už více než 85 let a ročně jejich počet výrazně klesá,“ říká Mikeš o hibakushich, kterých by po světě mělo být přes 69 tisíc.
Právě pro hibakushi je důležité celou tematiku připomínat, i když médium, které ji předává neobsahuje všechny informace. Přeživší Kunihiko Sakuna po zhlédnutí filmu pro The Japan Times sdělil, že i když snímek neobsahoval, co se stalo po dopadu bomb, stále může být dobrou příležitostí pro vzdělání lidem, kteří mají o celé situaci pouze povrchové znalosti.
Vzpomínky na katastrofu
Úplně jinak však dopad jaderný hlavic vnímá současná japonská generace, která válku ani její důsledky přímo nezažila. „Pro generaci Z je bombardování už jen jednou z celé řady historických událostí, o kterých se učí v hodinách dějepisu,” říká japanolog Jan Sýkora z Univerzity Karlovy.
Trendu zapomínání se snaží v zasažených městech zabránit. V Nagasaki i v Hirošimě se nachází nepřeberné množství muzeí a jiných míst, která kolemjdoucím tragédii připomínají. „Když památníky navštívíte, uvidíte především bezprostřední důsledky a dlouhodobé následky použití atomových zbraní a v samém závěru expozic zřetelné memento – nelze dopustit, aby se něco takového ještě jednou opakovalo,” říká Sýkora o připomínkách tragédie v Hirošimě a Nagasaki.