Při rozvodu je pro děti často nejtěžší přijmout nového partnera rodičů
Ačkoli si některé děti na rozvod svých rodičů ani nepamatují, s jeho následky se mohou potýkat ještě během dospělosti. Eliška Trtková (21) žije pouze s matkou od svých tří let. Na rozvod jako takový si nevzpomíná, přesto si uvědomuje, jak negativní vliv měl na její vztah s otcem. „Pamatuji si pouze na den, kdy táta oznámil, že se stěhuje ke své nové přítelkyni. Ta byla v té době máminou nejlepší kamarádkou,“ říká.
Do svých dvanácti let se Trtková se svým otcem vídala pravidelně každý druhý víkend, pak se rodiče začali soudit kvůli alimentům. Tehdy odstartovaly i její neshody s otcovou novou přítelkyní. „Najednou jsme se nescházeli jednou za čtrnáct dní, ale jednou za rok. V současné době jsem tátu neviděla už dva roky,“ vypráví a dodává, že komunikaci s ním udržuje pouze ve formě telefonických hovorů. Ty mezi nimi prý neprobíhají vícekrát než jednou za dva měsíce. Navíc je to častěji ona, kdo volá jako první. „Jakmile je poblíž jeho partnerka, většinou mi to nezvedá. Ozve se, až když je sám, třeba na procházce se psem.“
Dcera až na druhém místě
Rodinný terapeut Jiří Kubička tvrdí, že je důležité, aby otec i matka dávali dítěti najevo svůj zájem o něj. Dokonce i v případě, že ono žádný nejeví, nebo jej dokonce odmítá: „Dítě musí vědět, že tu pro něj rodiče jsou. Sami se musí připomínat, ne to nechávat jen na něm.“ Trtková má už dlouhou dobu pocit, že ji otec odstrkuje na úkor nové rodiny, kterou nedávno založil se svou současnou partnerkou. „Pořád ho považuji za svého tátu, ale rozhodně spolu nemáme vztah, jaký by měl být mezi otcem a dcerou. Štve mě to, chtěla bych, abychom si byli bližší,“ svěřuje se.
Děti často považují nového partnera svých rodičů za důvod rozpadu své rodiny, a právě proto ho podle Kubičky nemusejí přijmout. Zvláště odmítavé mohou být, objeví-li se tento člověk krátce po rozchodu. Problém s novým přítelem své matky měl i Vojtěch Just (19), jehož rodiče se rozvedli před čtrnácti lety. Byl mu nesympatický a komunikace mezi nimi nefungovala. Jejich vztah skončil naprostou ignorací z Justovy strany. „Veškerý volný čas jsem trávil mimo domov a před mámou jsem předstíral, že její partner neexistuje. Naštěstí se s ním rozešla. Ukázalo se, že ji podváděl,“ vzpomíná. Dále dodává, že matčin současný přítel mu charakterově sedl natolik, že se z nich stali přátelé.
Psychický stav dítěte z rozvedené rodiny souvisí podle terapeuta s nevyřešenými spory bývalých manželů. Děti vnímají konflikt mnohem intenzivněji, než si rodiče myslí. Je tedy důležité, aby se chovali jako otec a matka i přesto, že už nadále partnery nejsou. „Jakmile přestanou válčit, děti vzniklou situaci lépe přijmou. Možná nebude ideální, ale co v životě je? “ vysvětluje Kubička. Trtková je toho názoru, že pokud manželství nefunguje, je lepší jej ukončit, než žít v naprostém „dusnu“. „Pozitivní věc na tom, že táta odešel, byl klid. Nemusela jsem vyrůstat v rozhádané rodině.“
