Prezident není stroj na podpisy, hlásí Piráti ve staronové opoziční roli
Pouhých den po volbách do Poslanecké sněmovny, v neděli 5. října, se politici opět střetli v diskusi, tentokrát v pořadu Otázky Václava Moravce. Zatímco ostatní strany hodnotily své výsledky a vykreslovaly budoucí koalice, předseda Pirátů Zdeněk Hřib sliboval, že „budou tvrdou, ale konstruktivní opozicí.“
V debatě o skládání nové vlády se Piráti přiklánějí k tomu, aby hrál prezident silnou roli. „Prezident skutečně není stroj na podpisy,“ zdůraznil, že jmenování vlády je zásadní politický krok.
Prezident má podle Hřiba právo odmítnout kandidáta, který porušuje zákon. Upozornil však na tenkou hranici mezi výkonem ústavního práva a zneužitím moci: „Když by to bylo z důvodu nějakých osobních záští, tak to dobře není“, dodal Hřib.
Piráti a pirátky v opozici
Piráti, kteří skončili ve volbách na čtvrtém místě, vyšlou do sněmovny z drtivé většiny ženy. Z osmnácti pirátských mandátů připadne patnáct právě ženám, vesměs díky preferenčním hlasům voličů, kteří převážně mužské lídry kandidátky odsunuli mezi náhradníky.
Odrazí se to i vevedení poslaneckého klubu Pirátů, který má vést Olga Richterová, Předseda strany Zdeněk Hřib před hlasováním potvrdil, že Richterovou podpoří.
Konec ve Fialově vládě
Piráti, kteří předchozí volební období zahájili ve vládě a dokončili v opozici, plánují, že vznikající vládu Andreje Babiše budou důsledně kontrolovat. Sami ovšem byli za své kroky ve vládě Petra Fialy kritizováni. Premiér Fiala v září 2024 odvolal Ivana Bartoše kvůli „neschopnosti manažersky dotáhnout digitalizaci stavebního řízení do úspěšného konce.“
Následný odchod Pirátů z vlády byl zpočátku kritizován jako politická chyba, podle politologů jim ale nakonec pobyt v opozici pomohl a pozitivně se odrazil na jejich výsledcích v podzimních parlamentních volbách.