Přes strach z jehel volím cestu permanentního make-upu. Ušetří mi hodiny líčení
Sotva vejdu do kosmetického salonu Beauty, slyším zvuk pilníčku. Byla jsem tu naposledy před rokem. S pozdravem míjím klábosící nehtařku a její klientku a pokračuji chodbou dozadu do menší místnosti. Tam už na mě čeká známá tvář.
Stylistka řas a obočí Erika Zelenková mě pobízí, abych se položila na lehátko. „Mám jen obtáhnout původní tvar, nebo chcete tentokrát stínovat?“ ptá se vizážistka. Jelikož jsem zatím byla pouze na nenápadnějším vláskování, které se provádí ručně čepelí tvořenou jehlami, stínování raději odmítám. Je totiž výraznější a prováděné strojkem. Při proceduře už nebývám tak nervózní jako před čtyřmi lety, když jsem přišla poprvé. Vím, že Zelenkové mohu plně důvěřovat, protože jsem zatím byla s výsledným vzhledem vždy spokojená.
Anestetikum se vypořádá s bolestí
Zelenková začíná nanesením mastičky s anestetikem, která má oblast obočí znecitlivět. Microblading je podobný tetování, barva se aplikuje do vrchní části pokožky. Rozdílem je, že pigmenty po vláskování do dvou let blednou.
Místností se rozléhá melodická hudba, která na mě působí jako ukolébavka. Divím se, že jsem během dvaceti minut čekání, než začne anestetikum působit, neusnula. Zelenková stírá mast a pouští se do práce. Teď už vím, že bolest ucítím jen minimálně, proto jsem uvolněná a vnímám pouze zvuky, jak se jehla mělce zarývá do kůže. Zní to jako by stylistka škrábala tužkou do omítky.
Než se rány zhojí, je aquapark tabu
Když Zelenková obočí dovláskuje, setře přebytečný pigment, aby viděla, kde je potřeba ještě něco doladit. Zhruba po čtyřiceti minutách je hotovo. Vizážistka mě pobídne, abych se podívala do zrcadla, jestli jsem spokojená. A jsem, protože obočí je výrazné a působí přirozeně. Nyní je ještě trochu zarudlé, ale vím, že do pár dnů bude otok pryč. Peněženku mám sice o patnáct set korun lehčí, ale ráno si můžu namísto pokusů o výtvarné umění na své tváři klidně přispat.
Před odchodem dostávám od stylistky rady. „Snažte se vyhýbat vodě, dokud se nevyloupnou strupy,“ upozorňuje mě. Z předchozí zkušenosti vím, že zahojení trvá zhruba týden. Dodává, že si mám obočí pět dní opatrně potírat vazelínou. Kůže by se jinak natahovala a barva se vyloupla spolu se strupy.
Práce amatéra představuje rizika
Zelenková se oboru profesionálně věnuje patnáct let. „V rukou levnější stylistky, která nechodí na školicí kurzy a nedodržuje na pracovišti hygienické standardy, existují určitá rizika,“ vysvětluje Zelenková. Nejčastějším problémem bývá nepřesnost nebo zavlečení infekce. „Někdy hrozí i následné zjizvení kůže,“ podotýká stylistka. Na trhu existuje mnoho dočasných úprav obočí, ale žádná nezaručí dobrý výsledek, pokud je prováděna amatérem.