Pracovní návyky generace Z: Hlavní je rovnováha mezi kariérou a duševní pohodou
Prioritou generace Z je rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Ukázal to průzkum společnosti Deloitte, kterého se zúčastnilo 23 000 respondentů a respondentek. Třetina z nich také vyžaduje od zaměstnavatelů flexibilní podmínky. Lidé, často definovaní jako ti narození po roce 1997, zkrátka vyrůstali v internetovém světě a technologie pro ně představují nejen zdroj zábavy, ale také klíčový nástroj při vzdělávání a zaměstnání. I proto žádají odlišné pracovní prostředí, než měly předchozí generace.
Klára Adamcová, lektorka školící firmy Atairu, která se věnuje přístupu k práci generace Z říká, že fyzická přítomnost v kanceláři ztrácí pro mladé lidi smysl, pokud lze většinu úkolů efektivně vyřešit online. Pandemie ukázala, že tento model práce je možný, a Generace Z to proto očekává. Dávají přednost volnosti v organizaci své práce a důraz kladou spíše na výsledky než na striktní pracovní dobu. „Nechci sedět v kanceláři každý den od devíti do pěti, ale když už musím, tak nepřekračuji nutnou pracovní dobu,” dodává Klára Adamcová.
Práce versus osobní život
Významný rozdíl oproti starším generacím je u dvacátníků v přístupu k pracovnímu vytížení. Studie od společnosti McKinsey zdůrazňuje, že tato generace klade vysoký důraz na duševní zdraví. Mladí lidé nejsou ochotni obětovat osobní pohodu ve prospěch kariéry, jak to často činili jejich předchůdci. „Pro mě je důležité, aby práce zapadala do mého života, ne aby život ustupoval práci. Mám pocit, že zdravá rovnováha mi pomáhá být výkonnější a spokojenější jak v práci, tak i mimo ni,“ říká studentka Lucie Terynková, která je zároveň zaměstnaná na plný úvazek.
Také výzkum konzultační společnosti Randstad zjistil, že přibližně polovina mladých lidí ve věku 18 – 24 let by raději zůstala bez zaměstnání, než aby pracovala v prostředí, kde se necítí komfortně. Celkem 56 % respondentů uvedlo, že nechtějí práci, která by nějakým způsobem negativně ovlivňovala jejich osobní život.
Flexibilita a vnitřní klid
Firmy, které nabízejí flexibilní pracovní podmínky a kladou důraz na duševní pohodu svých zaměstnanců, jsou pro mladé pracovníky atraktivnější. „Měla jsem zájem o práci, která mi přinese nějaké dovednosti do budoucna. Nepotřebovala jsem nutně vysoký plat, ale chtěla jsem, aby mi zaměstnavatel v rámci benefitů nabízel školení na můj osobní rozvoj týkající se hlavně práce se stress managementem, a work-life balance,“ říká studentka školy University College Prague Petra Chalupová. Její spolubydlící Kateřina Kotková, studentka Univerzity Karlovy se k tomu vyjadřuje: „Pro mě zase při hledání zaměstnání bylo důležité, aby k benefitům patřil home office a relaxační místnost, protože někdy jdu ze školy rovnou do práce a potřebuji mít chvilku na odpočinek.” Organizace, které dokážou přizpůsobit své pracovní prostředí těmto požadavkům, mají lepší šanci přilákat a udržet si talentované mladé lidi.
