Potratová turistika. Polkám pomáhá teta z Česka
„Znám stovky příběhů žen, které byly vyslýchány jen proto, že mluvily s doktory o interrupci,“ říká polská fyzioterapeutka Ula, která se specializuje na péči o těhotné ženy. „Pravicoví politici mohou tvrdit, že je interrupce stále legální v případě znásilnění nebo ohrožení života ženy. V praxi bohužel můžou být stíhány třeba jen za zakoupení prášků pro přerušení těhotenství,“ dodává.
Ula nepracuje pouze s těhotnými a s ženami po porodu. Fyzioterapii pánevního dna u ní využívají i další ženy. Spoustu jejích klientek se prý těhotenství bojí právě kvůli současné polské legislativě, kterou považují za protiženskou. „Lidé se obávají, že plod je důležitější než jejich život,“ vysvětluje Ula. Vzpomíná na – i v Česku medializovaný – případ Agnieszky T., které polští lékaři odmítli vyjmout dva mrtvé plody. Následně po několika týdnech zemřela.
Domácí interrupce jsou běžné
Tým organizace Ciocia Czesia. Zdroj: Archiv organizace
V důsledku polské protiinterrupční politiky ženy často cestují pro pomoc přes hranice. Vžil se pro to pojem „potratový turismus“. Jednou z organizací, která u nás ženám pomáhá, je Ciocia Czesia (v překladu Teta z Česka). „Poskytujeme informace o bezpečných a dostupných metodách a zdravotních pracovištích u nás, která přijímají pacienty z Polska,“ říká Eva Ptašková z Ciocia Czesia. „Těm, kteří potřebují finanční pomoc, zákroky zaplatíme,“ a doplňuje, že „interrupce, a hlavně ty domácí, jsou v Polsku na denním pořádku.“ Ačkoliv je v Česku legální poskytnout interrupci i cizincům, ne všechny kliniky jsou tomu nakloněné.
„Denně nás kontaktuje v průměru pět osob, jsou ale dny, kdy i klidně patnáct,“ uvádí Ptašková. Od letošního roku patří do sítě organizací Abortion Without Borders, které pomáhají s přístupem k takzvané reprodukční spravedlnosti. „Většina klinik, se kterými spolupracujeme, je soukromá. Vybíráme je podle jejich ochoty přijímat osoby ze zahraničí. Hlídáme si taky, aby v nich s ženami zacházeli důstojně.“
Interrupční politika zmobilizovala ženy
Právě protiinterrupční politika polské vlády podle analytiků stála za výrazným nárůstem účasti žen v nedávných polských parlamentních volbách. Dle webu dw.com k nim přišlo 74,4 % polských žen, což je o 12 % víc než v roce 2019. „Reprodukční práva byla jednou z hlavních motivací voličů,“ potvrzuje Ptašková, osobně se ale obává, že ke změně práva nedojde ani s novou vládou, i když lidé si změnu zjevně přejí.
Text vznikl v rámci Mediálního dne ve spolupráci s redaktorem Janem Skořepou.
